Tuzemský aukční trh s uměním byl loni rekordní. Apetit nakupovat přiživuje inflace i bohatnutí

Nahrávám video

Cena vydražené malby při aukcích v Česku za deset let průměrně vzrostla bez započtení inflace o jednačtyřicet procent, ukazuje ročenka Art+, která shrnuje aukční trh s uměním za rok 2022. Obchod s uměním si připsal loni několik rekordů. Sálové aukce zaznamenaly největší obrat ve své historii a tuzemské aukční maximum za jeden obraz přesáhlo stomilionovou hranici. Jedním z důvodů rekordního roku byla inflace, která vedla lidi k uložení svých úspor do uměleckých děl.

Zatímco ekonomika ztrácela kvůli následkům ruské války na Ukrajině, český trh s uměním výrazně rostl. Obrat roku 2022 na českých aukcích činil 1,65 miliardy korun, dosud rekordní rok 2021 tak překonali sběratelé a investoři o deset procent.

„Spousta lidí v umění hledala nějaký způsob, jak uložit svoje peníze, aby si byli dlouhodobě jisti, že jim je inflace nesežere,“ vysvětluje šéfredaktor serveru Artplus.cz Jan Stuchlík.

S rostoucími cenami se začala na trh dostávat i díla, která nejsou běžně k mání. Zájem sběratelů je nebývalý. „Mají skutečně velký apetit nakupovat nejen na tom primárním trhu v galeriích, ale třeba i v aukcích,“ potvrzuje expertka v oblasti sběratelství Barbora Půlpánová.

Jedním z klíčových důvodů, kterým lze rekordní zájem o umění vysvětlit, je bohatnutí té části společnosti, která kupuje kvalitní umělecká díla.

„Je třeba si také uvědomit, že tuzemský aukční trh je poměrně malý. Tři čtvrtiny celkového aukčního obratu má na svědomí přibližně 380 prodaných položek. Jen při porovnání těchto počtů je zřejmé, že finanční palebná síla bohatých lidí převyšuje nabídku,“ upozorňuje dále server Artplus.cz

Pozornost vzbudil Kubišta

Průměrná cena obrazu očištěná o inflaci stoupla za deset let o více než čtyřicet procent, při započtení inflace kupec průměrně za jednu malbu zaplatil o bezmála devadesát procent více. V průměru zájemci zaplatili loni za plátno 534 tisíc korun. Řeč je o malbě, která zůstává mezi sběrateli dlouhodobě nejoblíbenějším médiem.

Pozornost loni přitáhl zejména Staropražský motiv od Bohumila Kubišty. Obraz významného představitele české moderny s konečnou cenou 123,6 milionu korun jako vůbec první překonal na tuzemském aukčním trhu s uměním stomilionovou hranici.

Celkově přibylo maleb s cenou přesahující milion korun, sedmimístnou částku zájemci zaplatili za 213 děl. Poprvé celkový obrat za milionové položky překročil miliardu korun.

Uměleckých děl v cenovém rozmezí sto až pět set tisíc zájemci minulý rok koupili na aukcích víc než tisíc. Pro mnohé to byla i první taková zkušenost. Počáteční investice přitom může přerůst v lásku k umění.

Obrazy vydražené v ČR v roce 2022
Zdroj: Ročenka Art+

„Občas se mě někdo ptá, do jakého obrazu je dobré investovat, a když se potom začneme dívat na umělecká díla, která by je mohla zajímat, tak se zamilují a mám dojem, že ta díla už nikdy neprodají,“ říká Barbora Půlpánová.

Nejvyšší „Art Index“ má Eva Koťátková

Nápovědou pro zájemce o soudobé české umění může být J&T Banka Art Index. Nehodnotí kvalitu jednotlivých umělců či děl, ale odráží pozornost, jaké jejich tvorbě věnují galeristé, kurátoři či umělecké veletrhy. To bývá signál pro sběratele, že tato tvorba by měla v čase spíše růst.

Vrchol žebříčku pro rok 2023 obsadila generace čtyřicátníků, přičemž v první pětici se nevyskytuje žádný umělec věnující se čistě malbě. Jména se ve srovnání s předchozími roky z velké části opakují.

Z výstavy Evy Koťátkové Moje tělo není ostrov
Zdroj: Národní galerie Praha/Aleksandra Vajd/Jiří Královec

Na prvním místě se drží Eva Koťátková, autorka performativních instalací o vlivu sociálního prostředí na naše životy. Prvenství v žebříčku jí zajistila zejména prestižní výstavní aktivita v zahraničí, až do června ale vystavuje také v Národní galerii Praha. Na druhé místo vynesl index „sociální architektku“ Kateřinu Šedou.

Následuje Krištof Kintera, autor technicky náročných a rafinovaných objektů, k nimž mnohdy využívá různě vyřazené přístroje a materiál. První pětici uzavírají „archeolog nedávné západní minulosti“ Zbyněk Baladrán a sochařka Anna Hulačová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
30. 5. 2026

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
30. 5. 2026

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...