Ukřižování i kácení stromů. Dva ostravští umělci pracují na modelech paměti

Nahrávám video

Jedno z mála míst, kde je v Ostravě i během epidemie dostupná výstava, je pasáž bývalého kina Dukla. Tamní venkovní galerie se stala místem dialogu dvou výtvarných umělců spojených s ostravským regionem Libora Novotného a Jakuba Černého. Na výstavě zkoumají Modely paměti.

Svá díla umístili výtvarníci za výlohy v pasáži. Zasklené prostory jim evokovaly vitríny s muzeálními sbírkami, což je navedlo na téma uchovávání minulosti a s tím související téma paměti. Zkoumají ho ve vztahu k práci a také kontinuitě.

Práce člověka proti síle přírody

„Všechno je otiskem paměti,“ nepochybuje Jakub Černý, „každá naše činost se odráží v prostoru. Já pracuju s konkrétními prostory, kde se zásah člověka buď nevratně, nebo alespoň dost zásadně projeví na přírodě.“

Do Galerie Dukla umístil například instalaci složenou z cihel. Zbytek zbořené stěny našel nedaleko místa, kde bydlí. „Je tady zaznamenaný moment určitého úpadku, zkázy, která vyčkává na to, co se s ní bude dít dál,“ upřesnil Černý. 

Jiné jeho dílo, video natočené na ostravském sídlišti Fifejdy, ve smyčce zachycuje prořezávání stromů. „Jde o ambivalentní příběh, dá se brát z pozice člověka nebo stromu, kdy strom poté, co byl pokácen, se stejně znova objeví. Je to síla přírody,“ poznamenává umělec.

Ukřižování jako manuální práce

Zatímco Jakub Černý formou instalací upozorňuje na více či méně pomíjivé situace z ostravského veřejného prostoru, druhý z vystavujících, Libor Novotný, „recykloval“ historické rytiny a kresby.

„Práce se mi do nich dostala jen v podobě motivu. Vybírám fragmenty ukřižování Krista, takže se tam objevují ruce s kladivem a hřebíky. Ale vlastně je to manuální práce,“ vysvětluje.

Modely paměti dvou umělců, kteří působí na Fakultě umění Ostravské univerzity, zůstanou v pasáži do začátku dubna. Během té doby se budou výtvarníci na místo vracet a některá díla dopracovávat, počítají i se zásahy kolemjdoucích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...