V hlavním městě otevřela nová galerie. Kritici vyčítají Kunsthalle Praha provázanost s oligarchy

V Praze zahájila činnost nová galerie. Kunsthalle Praha vznikla přestavbou trafostanice na Klárově, za novým výstavním prostorem v hlavním městě stojí nadace manželů Petra a Pavlíny Pudilových. Pudilovo podnikání a jeho souvislost s uměleckým provozem se nelíbí některým lidem z oboru. Před budovou galerie se protestovalo.

Manželé Pudilovi zakoupili chátrající transformační stanici před sedmi lety. Do nadačního jmění vložili svou sbírku umění a vznikl nadační fond Kunsthalle Praha. Koupě budovy a její rekonstrukce přišla podle zástupců majitele na více než 800 milionů korun.

Rekonstrukce vyvolala před několika lety kritiku některých zastánců industriální architektury. Vlastník některé části památkově chráněné budovy odstranil a nahradil je novými. Ministerstvo kultury i Národní památkový ústav tehdy sdělily, že výraznější zásahy si vynutil na stavbě použitý méně kvalitní cement a kontaminace stavby nebezpečnými látkami. Prvky, které byly odstraněny z fasády, se na ni po přestavbě měly vrátit.

„Bohužel v třicátých letech, když se budova stavěla, se pospíchalo, aby byla hotová, a použili v interiéru hlinitanové betony, o kterých se později zjistilo, že sice rychle tvrdnou, ale nekontrolovatelně mohou degradovat nebo i spadnout. Tohle a třeba také kontaminace byly důvodem, proč interiér budovy musel být odstraněn. Nicméně byla to zároveň příležitost postavit prostor, který je pro provoz umění špičkově připraven a zároveň je přátelský pro lidi,“ vysvětluje ředitelka instituce Ivana Goossen.

Nahrávám video

Elektřina v umění

Kunsthalle Praha se chce věnovat především umění dvacátého a jednadvacátého století, s důrazem na spolupráci se zahraničím. Provoz zahajují dvě výstavy, které se tematicky vztahují k původnímu účelu budovy z třicátých let minulého století. Jedna umožní zájemcům prozkoumat historii trafostanice a měnírny elektrického proudu. Druhá, s názvem Kinetismus, ukazuje, jak elektřina proměnila uměleckou praxi od počátků dvacátého století do dnešních dnů. Dotkne se kinematografie i počítačového umění.

Galerie už dříve avizovala, že nechce čerpat finance z veřejných prostředků. „Myslíme, že peněz na umění je málo, a nechtěli jsme zatěžovat dále státní rozpočet, chtěli jsme na tuzemskou scénu přinést nové možnosti a přispět ke kulturní gravitaci města Praha. Z hlediska financování se budeme snažit postupem času čím dál větší podíl v našem rozpočtu zajišťovat skrze vstupenky, designový shop, gastroprovoz, partnerství a tak dále,“ uvedla Ivana Goossen.

Jde o artwashing?

Otevření galerie doprovodil protest organizovaný Společností pro lepší současnost. V pozvánce na svém Facebooku uvedla, že odmítá „zavírat oči nad tím, jak oligarchové perou špinavé peníze skrze umění“.

Petr a Pavlína Pudilovi
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

K akci uváděné jako shromáždění na podporu umění byl naplánován i workshop artwashingu. Ten se většinou definuje jako využívání umění a uměleckých institucí za účelem zisku třetí strany. Příkladem je třeba podporování galerií velkými nadnárodními společnostmi, které si tak podle kritiků těchto praktik kupují pozitivní PR.

Podnikatel Petr Pudil se v roce 2005 zúčastnil odkupu Mostecké uhelné společnosti od skupiny Appian Group. V roce 2010 svůj podíl prodal společnostem Pavla Tykače. Pudil se podle veřejně dostupných zdrojů nepodílel na privatizaci Mostecké uhelné společnosti a nebyl souzen v žádném z procesů, které se privatizace týkaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...