V Itálii ji zakázali, v Opavě škrtli. Premiéry se Dalinda dočkala až v JAR

V Kapském Městě poprvé v náležité výpravě uvedli operu Dalinda. V koncertním provedení ji už mohlo slyšet předtím publikum v Berlíně. Světovou premiéru ovšem původně měl tento kus mít v Opavě. A aby místopisných informací nebylo málo – operní drama odehrávající se ve středověké Sýrii sice napsal v devatenáctém století italský skladatel Gaetano Donizetti, našlo se ale teprve nedávno v Neapoli.

Dalinda se v hlavním městě Jihoafrické republiky hrála začátkem září. V italském originále s titulky v angličtině a xhoštině. Do inscenování se pustil operní studentský soubor Univerzity v Kapském Městě a propagoval ho jako vůbec první kompletní nastudování této opery, která vznikla v devatenáctém století. Bezmála dvě stě let ale byla zapomenuta.

Původní premiéru měla mít Dalinda už v roce 1838, jenže zůstala v šuplíku svého autora, italského operního skladatele Gaetana Donizettiho. Slavnostní uvedení zmařila cenzura, vadily „skandální“ scény vražd.

Snaha obejít cenzuru

Donizetti se musel cítit frustrovaně. Dalinda totiž vznikla, když přepsal jinou svou operu Lucrezia Borgia inspirovanou nemanželskou dcerou pozdějšího papeže Alexandra VI. Učinil tak ve snaze obejít cenzory, jimž vadilo vraždění už u Lucrezie. V obou operách několik postav skončí otráveno.

Děj Dalindy zasadil Donizetti na konec dvanáctého století v Sýrii, do závěru třetí křížové výpravy. Titulní hrdinka Dalinda se pohybuje ve světě moci, lásky a politiky. Je manželkou obávaného muslimského vůdce, dcerou vládce, který má na rukou krev, a zoufalou matkou nemanželského syna – navíc křesťanského rytíře. Musí využít veškerý svůj důvtip, aby udržela křehký mír a zároveň se vypořádala s následky svých vlastních tužeb.

Dalinda v nastudování Opery při Univerzitě v Kapském Městě
Zdroj: Facebook/Opera UTC

Postava Dalindina otce je založena na skutečném předobraze – Hasanu-ibn-Sabbáhovi, zakladateli středověké sekty, která proslula především nájemnými vraždami vlivných osob. Univerzita v Kapském Městě nicméně uvádí, že ve scénografii se rozhodla pro stylizaci. Spíš než jako lidé z konkrétního historického období tak postavy působí jako z fantasy, přičemž abstraktnost má zdůraznit nadčasovost témat.

Donizetti zanevřel na Neapol

V době – nakonec neuskutečněné – premiéry neprožíval Donizetti příliš dobré časy. Komponistův osobní život poznamenala v krátké době smrt jeho rodičů i manželky, navíc ani profesní kariéra se nevyvíjela podle jeho představ. Nestal se ředitelem konzervatoře, jak očekával, a tak po šestnácti letech v Neapoli přesídlil do Paříže. Jednou z posledních kapek byla nepochybně i přísná umělecká cenzura. Někdy v té době se rukopis Dalindy ztratil.

Donizetti zemřel o deset let později, život mu ukrátila syfilida. Žil pouhé půlstoletí, ale zanechal po sobě nemálo děl, jen oper zkomponoval přes sedmdesát. Nebyl zázračným dítětem, nicméně dostalo se mu – díky strýci, rovněž hudebnímu skladateli a pedagogovi Johannu Simonu Mayrovi – solidního hudebního vzdělání a doporučení, což bylo víc, než mohl jako dítě z chudé rodiny v Bergamu čekat.

Gaetano Donizetti na obraze z roku 1837
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Proslul mimořádně rychlým komponováním, své zřejmě nejznámější dílo, operu Nápoj lásky s oblíbenou tenorovou árií Una furtiva lagrima (Potají slza skanula), prý složil za pouhých čtrnáct dní.

Partitura Dalindy byla náhodně objevena v roce 2022 v knihovně neapolské konzervatoře, když italská muzikoložka Eleonora Di Cintiová připravovala kritické vydání už zmíněné Donizettiho opery Lucrezia Borgia. Opětovné sestavení celé opery si vyžádalo pečlivý výzkum. Di Cintiová vypátrala části operní skladby nejen v Neapoli či v Donizettiho rodném Bergamu, kam se skladatel vrátil dožít, ale také v Paříži.

Světová premiéra měla být v Opavě

Prvního uvedení před publikem se Dalinda konečně dočkala loni v květnu v berlínském Konzerthausu. Šlo ale jen o poloscénickou verzi. Ta plnohodnotná se měla odehrát loni na podzim v Opavě, kam klikaté cesty Dalindu také dovedly. Konkrétně do tamního Slezského divadla.

Podle tehdejšího ředitele Aleše Kománka se světovou premiéru na slezské scéně podařilo zajistit díky členství divadla v mezinárodních institucích. Ze zahraničí byli i inscenátoři, kteří měli operu v Opavě realizovat. Na režii se počítalo s Alessiem Pizzechem, orchestr měl řídit dirigent Damiano Binetti, oba jsou Italové.

Stejně jako operním hrdinům i inscenátorům jejich příběhu ale zkomplikovala plány politika, když se v divadle vyměnilo vedení. Slezské divadlo je městskou příspěvkovou organizací a opavská radnice se rozhodla Kománka odvolat kvůli ekonomickým a personálním pochybením.

Kománek nařčení z chyb odmítá. „Divadlo se z mého pohledu stává obětí politických tlaků a manipulací,“ uvedl mimo jiné a obrátil se na soud. Krajský soud v Ostravě letos v září – tedy shodou okolností v době světové premiéry Dalindy – potvrdil rozhodnutí nižší instance, která Kománkovy žaloby proti městu a divadlu zamítla. Spor ale může ještě pokračovat dovoláním.

Slezské divadlo Opava
Zdroj: Facebook/Slezské divadlo Opava

Otázka peněz

Opavský náměstek primátora pro kulturu Pavel Meletzký (ANO) jako jeden z příkladů Kománkovy nezodpovědné finanční politiky uváděl právě plány na uvedení opery Dalinda. Město prý postrádalo požadované informace, na kolik realizace představení přijde. Ze světové premiéry po Kománkově odchodu nakonec sešlo, v programu slezské scény ji nahradil Verdiho Nabucco.

„Stáli jsme před nelehkým úkolem zhodnotit, zda je zdejší divadlo schopno finančně zajistit v takové míře, v jaké bylo předkládáno bývalým vedením divadla, produkci opery Dalinda. Právě s ohledem na tyto aspekty jsme došli k závěru toto dílo nezařadit mezi premiéry nastávající divadelní sezony,“ vysvětlila loni v červenci Lucie Krásová dočasně pověřená vedením divadla.

„Půjde o velkou mezinárodní ostudu a znevěrohodnění opavského divadla,“ namítl tehdy Kománek. Za světovou premiérou tak operní diváci museli do Kapského Města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 9 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...