V Obecním domě posilují slovanství. Ukazují rub i líc části Muchovy epopeje

Po dvou letech si je možné opět v Praze prohlédnout Slovanskou epopej, i když ne všech dvacet pláten tohoto monumentálního cyklu Alfonse Muchy. Nejrozměrnější obrazy totiž prostory Obecního domu nepojmou. Devět největších výjevů ze slovanské historie je ale už od května k vidění na brněnském výstavišti.

Obecní dům, kde byla 28. října 1918 vyhlášena samostatnost Československa, je jednou z nejvýznamnějších pražských secesních staveb. S tímto zdobným uměleckým stylem je Alfons Mucha neodmyslitelně spojen.

Slovanská epopej je navíc druhým dílem, které lze od něj v Obecním domě obdivovat, vyzdobil zde totiž po svém trvalém návratu do Čech v roce 1910 Primátorský salonek. Téma je podobné jako u epopeje: nástropní freska zobrazuje slovanskou svornost, doplňují ji postavy českých dějin coby nositelé občanských ctností.

Ze Slovanské epopeje jsou v Obecním domě aktuálně k vidění menší plátna z cyklu – i tak ale zaberou zhruba dvacet metrů čtverečních. „Tehdy došlo k omezení dodávek pláten z Belgie, takže se Mucha musel spokojit s menšími rozměry,“ vysvětlila kurátorka Magdalena Juříková, která je zároveň ředitelkou Galerie hlavního města Prahy. Právě tato výstavní síň ve svých sbírkách Slovanskou epopej spravuje.

Vystavené obrazy vznikly za první světové války a počátkem dvacátých let. Představují například výjev po bitvě na Vítkově nebo korunovaci srbského cara Štěpána Dušana východořímským císařem.

Co si Mucha „čmáral“ na epopej

Jedenáct obrazů tu poprvé ukazují tak, jak je několik let vídal i sám autor, když je maloval na zámku Zbiroh – tedy bez rámů a přístupné i z rubové strany. Konstrukce, která plátna drží, připomínají koncertní pódia, aby se návštěvníci snadněji dostali do „zákulisí“. „Váha každého z pláten, včetně konstrukce, se pohybuje mezi sty a sto padesáti kilogramy,“ upozornil architekt výstavy Jakub Berdych Karpelis.

I sami vystavovatelé díky pohledu na „odvrácenou stranu“ maleb objevili Muchovy črty a zápisky. „Budeme se tím ještě podrobně zabývat. Ale jednou z poznámek je zřejmě výpočet plateb za plátna nebo za práci pomocníků,“ nastínila kurátorka.

Návštěvníci mohou navíc před plátny sedět a studovat je z netradičních laviček - jsou vytvořeny z posilovacích strojů. „V této pohnuté a zvláštní době bereme epopej jako jakousi posilovnu slovanství,“ vysvětlil architekt výstavy.

Plátna v Obecním domě si lze prohlédnout do 13. ledna příštího roku. Zbývající, rozměrnější obrazy jsou součástí festivalu Re:publika v Brně. „Vystavena jsou plátna z Muchova prvního tvůrčího období od roku 1910–11 až do první světové války,“ upřesnila Magdalena Juříková. Expozice na brněnském výstavišti potrvá do konce letošního roku.

Nahrávám video

Příště pohromadě a už v novém pavilonu?

Pohromadě by zas všech dvacet pláten mohlo být k vidění nejpozději za dva roky. Tak dlouho totiž podle pražské primátorky Adriany Krnáčové potrvá výstavba vhodných prostor, které by odpovídaly monumentálnosti epopeje. Ty po Praze žádá i malířův vnuk John Mucha, tak zní podmínka, s níž jeho děd své životní dílo Praze věnoval. 

V minulosti se mluvilo o stavbě nové budovy na Letné nebo na Těšnově, nakonec letos pražské zastupitelstvo schválilo vypsání tendru na rekonstrukci Lapidária na Výstavišti a přístavbu nové budovy

  • Na cyklu dvaceti velkoformátových obrazů začal Alfons Mucha pracovat v roce 1910, dokončil ho v roce 1928, kdy epopej předal Praze a veškerému československému lidu.
  • Poprvé bylo jedenáct pláten z cyklu Slovanské epopeje vystaveno v roce 1919 v pražském Klementinu. Celá epopej pak byla poprvé k vidění v roce 1928 v pražském Veletržním paláci a malby přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy.
  • Během druhé světové války byla plátna ukryta a byla poškozena vlhkostí, znovu se na veřejnost dostala až roku 1963 na zámku v Moravském Krumlově. 
  • Právě Moravský Krumlov pak bojoval proti tomu, aby byla plátna převezena do Prahy, když skončila platnost zápůjční smlouvy. Argumentoval podobně jako malířův vnuk John Mucha, který se s hlavním městem dlouhodobě soudí: že pro epopej není v hlavním městě odpovídající výstavní prostor, což byla podmínka Alfonse Muchy při darování jeho vrcholného díla.
  • V listopadu 2010 se cyklus stal kulturní památkou. Během následujícího roku byly obrazy přestěhovány z Moravského Krumlova do Prahy a v roce 2012 byla otevřena expozice ve Veletržním paláci, sídle Národní galerie.
  • Už v letech 1920 a 1921 obrazy získávaly světový věhlas na expozicích v New Yorku a Chicagu, ale teprve v roce 2017 bylo v zahraničí poprvé vystaveno všech dvacet Muchových pláten. Výstava v Tokiu měla mimořádný návštěvnický ohlas, vidělo ji přes 660 tisíc lidí.
  • O umístění Slovanské epopeje v Praze mluví radní od roku 2001. Po několika variantách (Letná, Těšnov) byla v roce 2018 zvolena dostavba komplexu Lapidária na Výstavišti. Dokončena by měla být do dvou let.
  • V květnu 2018 vrátil Nejvyšší soud k projednání spor o Slovanskou epopej mezi Prahou a malířovým vnukem Johnem Muchou. Soudy prý nedostatečně odůvodnily, proč dílo přiznaly Praze.
  • V červnu 2018 se pražští radní rozhodli, že epopej by měla být umístěna do budovy, která vznikne dostavbou Lapidária na Výstavišti. Náklady na projekt měly být 580 milionů korun
  • V říjnu 2019 Rada hlavního města schválila, že epopej zřejmě nejméně na pět let poputuje do Moravského Krumlova, kde zůstane do doby, než pro ni Praha bude mít vlastní budovu. Rozhodnutí potvrdilo zastupitelstvo
  • 17. června 2021 zastupitelé hlavního města Prahy schválili smlouvu o výpůjčce díla do Moravského Krumlova na pět let; už o tři dny dříve stejný krok učinilo i zastupitelstvo Moravského Krumlova
  • 24. června 2021 Slovanská epopej dorazila z depozitáře Galerie hlavního města Prahy do Moravského Krumlova. Výstava se otevřela ve zkušebním povozu 28. července
  • 31. ledna 2022  pražští radní schválili návrh dohody mezi Prahou, Nadací Mucha a developerskou firmou Welwyn o tom, že hlavní město bude moci umístit epopej do paláce Savarin na Václavském náměstí na 25 let s pětiletou opcí

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
včera v 01:38

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Spider-Man, František Skála či Dovolená v Českém ráji

V nové kapitole filmového Spider-Mana s podtitulem Zbrusu nový den zasvětil Peter Parker svůj život ochraně New Yorku na plný úvazek. V hlavní roli se opět představuje Tom Holland. Dalším zahraničním počinem je německo-maďarsko-francouzská koprodukce Tichá přítelkyně. Podmanivá meditace pojednává o vztahu člověka k přírodě, času a smyslu lidské existence. Českou kinematografii zastupuje komedie Dovolená v Českém ráji, v níž se manželé vydají na prázdniny s cílem zachránit svůj vztah. V hlavních rolích účinkují Tomáš Jeřábek a Magdaléna Borová. A do kin vstupuje také dokument Veřejný prostor Františka Skály zachycující jednu z nejvýraznějších osobností současného českého výtvarného umění.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.