V Praze a Benešově vystavují studenti práce vytvořené během pandemie

Nahrávám video

Stavy, které lidé mohli prožívat během koronavirové pandemie, se promítly do aktuální výstavy v Benešově. V Muzeu umění a designu i na dalších místech představují své práce studenti z pěti českých univerzit. Svá díla prezentují na jiné výstavě také posluchači pražské UMPRUM. Klauzurní a semestrální práce tvořili mladí umělci během pandemie, poprvé je vystavují mimo školní ateliéry.

Benešovská výstava Na rozhraní propojuje různá místa, a například v chodbě polikliniky tak mohou lidé narazit na rozmontovanou pračku. Studenti ji rozložili, aby demonstrovali pocity z uplynulých měsíců.

„Umělci museli pracovat nebo se věnovat dělnické práci a naopak dělníci měli během lockdownu čas se věnovat třeba umělecké tvorbě,“ vysvětluje kurátorka Viktoriya Yordanova, studentka Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, která za projektem stojí.

V podzemí benešovského muzea je zase slyšet vyzvánění mobilu. Video zároveň zachycuje výraz autorky díla, apatický po neustálém zírání do displeje, coby umělecký odkaz na digitální přehlcení. Omezený pohyb zase inspiroval další studentku k tomu, že své ohraničené cesty vytvořila – na základě záznamů v aplikaci Google Maps – z drátů.

V Benešově svoje díla představuje celkem šestnáct umělců a čtyři mladé začínající kurátorky z univerzit napříč Českem. K vidění jsou do konce října.

Na UMPRUM se zajímali o rituály i keramické pece

Pandemická témata pronikla i do semestrálních a klauzurních prací na UMPRUM. Hlavní téma letního semestru v ateliéru skla a keramiky znělo „rituál a jeho význam v současnosti“, a v jeho rámci tak vznikly třeba schránky na mobilní telefon. Zařízení mají izolovat od uživatelů, kteří jeho prostřednictvím komunikují příliš často.

„Někteří studenti samozřejmě reagovali na covidovou situaci, ale musím říct, že spíše měli tendenci reagovat na jiná témata. Právě skrze kreativní činnost se potřebovali zamyslet i nad něčím jiným,“ podotýká nicméně odborný asistent na katedře užitého umění Michal Vaníček.

V ateliéru módní tvorby hledali například udržitelnost vlny jako lokální, a přitom nepříliš využívané suroviny. „Jsou to všechno materiály, které byly vytvořeny v České republice, snažíme se podpořit místní produkt tradiční českou výrobou,“ doplnila mladá módní designérka Adéla Králíková.

Do podmínek tvorby, když už ne do témat, ovšem pandemie studentům zasáhla výrazně. Tvořit mohli jenom doma, velkorysejší prostory školních ateliérů zůstaly téměř celý čas zavřené. „Pracovala jsem doma na koleni, a kde se co vypálí, jsem si domlouvala na základních školách, kde se učí keramika. Bylo to dost komplikované,“ postěžovala si Sára Huclová z ateliéru keramiky a porcelánu.

Do haly č. 13 v Pražské tržnici, kde se výstava Artsemestr koná, se vešly klauzurní a semestrální práce od tří set padesáti studentů. Během června je ještě vystřídají práce diplomové a bakalářské.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...