Ve Schwarzenberském paláci se nově usídlili staří mistři. Od Dürera po Goyu

Národní galerie Praha otevřela po deseti měsících Schwarzenberský palác, za necelý rok prošel rekonstrukcí a obměnou výstavních prostor. Nyní stálá expozice nabízí tři stovky barokních a renesančních děl nejen od českých, ale i evropských starých mistrů. Novou podobu galerie vytvořil architekt Josef Pleskot.

  • Palác na Hradčanském náměstí patří k nejkrásnějším a nejvýznamnějším renesančním stavbám v Praze. V mnohém je ovlivněn italskými renesančními vzory; tvoří ho tři křídla obklopující arkádový dvůr. 
  • Pro hraběte Jana mladšího z Lobkovic palác postavil architekt Agostino de Galli (Augustýn Vlach) v letech 1545 až 1567, kdy docházelo k obnově Pražského hradu po velkém požáru. 
  • V držení paláce se postupně vystřídali Lobkovicové, císař Rudolf II., Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenbergové, po nichž zůstal budově jeho současný název.
  • Ve vlastnictví Národní galerie je palác od roku 2002. O šest let později tu otevřela expozici českého barokního umění. Po rekonstrukci v roce 2019 je zde umístěn výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění, jak českého, tak evropského. Část sálů slouží grafickým kabinetům. 

Pleskot v členění expozice přiznává původní místnosti. „Do všech prostorů jsme vložili nábytek, aby jednotlivé pokoje zůstaly autentické,“ upřesnil. Nová podoba galerie pracuje i s tím, co je mimo palác. Nezatemňuje okna, takže návštěvníkům nabízí zároveň pohled na barokní i moderní části Prahy.

Cílem expozice je prezentovat sbírky starého umění, dosud rozdělené na česká a evropská díla. „Chceme akcentovat, že umění není limitované podle škol, ale jde o otevřený systém, který nemá hranice,“ vysvětluje kurátor nové expozice a ředitel sbírky starého umění Marius Winzeler. 

Prohlídka začíná díly renesance a manýrismu a tvorbou Albrechta Dürera, El Greca, Agnola Bronzina nebo Bartholomaea Sprangera. V dalších částech ukazuje třeba řecké mramorové sochy a bronzy jako inspirační podněty pro umění renesance. Návštěvníci poznají smysl pro detail v dílech Hanse Holbeina staršího a Lucase Cranacha staršího, řemeslné mistrovství i krajinomalby rodiny Brueghelů.

Následně návštěvníci přejdou do období baroka a rokoka. V barokní obrazárně visí monumentální oltářní obrazy, biblické výjevy či mytologické scény Petra Paula Rubense, Anthonise van Dycka či Karla Škréty. Dramatickou tvář baroka reprezentují Matyáš Bernard Braun, Petr Brandl či Jan Kupecký. Malířskou produkci sedmnáctého století zastupují malby od Jusepa de Ribery, zátiší, krajinomalba a intimní díla se sakrálními tématy. Expozice končí v přízemí tematickou kapitolou o vztahu člověka k Bohu. Představuje třeba plátna Francisca Goyi.

Nejpočetnější soubor grafik a kreseb svou stálou expozici nemá. Aby se díla světlem nepoškodila, vystavují se vždy jen tři měsíce. Střídat se budou i ve dvou grafických kabinetech, které jsou nově v přízemí Schwarzenberského paláce. Aktuální instalace Linie, světlo, stín se zaměřuje na mistrovská díla šestnáctého a sedmnáctého století. Nejcennějším exponátem je autoportrét Giuseppe Arcimbolda, k vidění je pouze prvních šest týdnů od začátku výstavy. Zahájena byla 6. listopadu a otevřena zůstane do 10. února.

Počátky Sbírky starého umění NGP jsou spojeny s jedním ze starých mistrů – renesančním malířem a grafikem Albrechtem Dürerem. V roce 1606 získal jeho Růžencovou slavnost do svých sbírek císař Rudolf II. Obraz se postupně stal majetkem Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně NGP, založené roku 1796. V roce 1946 vznikla Národní galerie a staré umění je dnes jednou z jejích pěti sbírek.

Růžencová slavnost Albrechta Dürera
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...