„Věděl jsem, že když se narodí, neodejdu.“ Otec a syn Kratochvílovi se potkávají v dokumentu

Nahrávám video

„Svobodu si musíš zasloužit,“ říká oceňovaný fotograf Antonín Kratochvíl. Sám se za ní vydal i za cenu, že možná nikdy nespatří svého prvorozeného syna. Dnes také fotografa. Poprvé se setkali, až když Michaelovi bylo devatenáct. A dohromady je svedl i dokument Andrey Sedláčkové Můj otec Antonín Kratochvíl. Jaké poznání i noční můry přinesl dobrodružný život držiteli čtyř cen World Press Photo, zjistí diváci v kinech od 4. června. Něco napoví i nově zveřejněný trailer.

„Když jsem se poprvé s Antonínem setkala, byla jsem ohromená jeho bouřlivým charakterem. Působil jako lev. Divoký, hlučný, sebejistý. Inteligentní, vtipný, šarmantní. Trochu cirkusák. Provokující. Nikdy patetický. A také dojemný, protože se mi zdálo, že za sebevědomou maskou světáka se skrývá muž, který má strach a překonává ho velkým gestem,“ představuje Antonína Kratochvíla režisérka Andrea Sedláčková.

Hledala prý proto klíč, jak fotografovu tvorbu interpretovat a jeho příběh vyprávět. Zasáhly do něj totiž mnohé historické momenty dvacátého století.

„Jako fotografa ho obdivuju, jako táta moc dobrej není.“ (Michael Kratochvíl v dokumentu)

První roky dětství strávil Kratochvíl v pracovním táboře ve Vinoři u Prahy, kam byl jeho otec s rodinou v padesátých letech vystěhován. V osmnácti emigroval z Československa, kde zanechal svého ještě nenarozeného syna Michaela. „Odešel jsem, než se narodil, protože jsem věděl, že když se narodí, tak už nikdy neodejdu,“ přiznává v dokumentu. 

Antonínův syn Michael se až do své puberty domníval, že jeho otec je mrtvý. Po pádu železné opony ale zjistil, že je nejen živý (dokonce, vzhledem k fotografově živelnosti, až moc), ale také ve svém oboru slavný.

„Ihned mě zaujal a zasáhl moment stojící v centru Antonínova života. Opuštění a znovushledání se synem Michaelem. Řekla jsem si, že je možné vystavět napínavý a silně emocionální příběh o sbližování syna s otcem, kdy film může působit i jako určitá terapie,“ očekává režisérka.

O identitě a svobodě

Snímek vznikal od roku 2018 a natáčel se na několika místech v Čechách i ve světě. Začalo se v Lovosicích, kde se Kratochvíl v roce 1947 narodil. Filmaři neopomněli ani rakouský uprchlický tábor v Traiskirchenu, který byl první zastávkou při Kratochvílově emigraci. Točilo se také v New Yorku a v Černobylu. Do připomínky jaderné zkázy se opakovaně vrací. 

„Vznikl nápad, že bychom si s tátou zajeli někam zafotit, kde to má rád. A můj šílený otec mi nabídl Černobyl. Tak jsem vymyslel projekt, že tam chci fotit tátu, jak fotí destrukci. Protože on ji má rád,“ poznamenává Michael Kratochvíl.

Podle Andrey Sedláčkové je její dokument o hledání identity, jež je i tématem Kratochvílových fotografií, a svobodě, za niž člověk často zaplatí velkou cenu.

Svoboda, to je responsibility, to je, že jdeš rovně, narazíš na zeď a můžeš se svobodně rozhodnout, jestli půjdeš doleva, nebo doprava. Svobodu si musíš zasloužit.
Antonín Kratochvíl

Dnes třiasedmdesátiletý tvůrce prošel s fotoaparátem téměř všemi světovými konflikty posledních desetiletí. „Já se dívám na svět, fotím všechno a nezavírám před tím oči jako některý lidi. Fotka je součástí mýho života, já to nerozděluju,“ prohlašuje. 

Kromě fotografií krutých válečných konfliktů je známý také pro originální snímky hvězd: Harveyho Keitela, George Clooneyho, Davida Bowieho či Johnnyho Deppa.

Antonín Kratochvíl (vpravo) a jeho syn Michael při natáčení dokumentu
Zdroj: Aerofilms

Dokument Můj otec Antonín Kratochvíl vznikl v produkci společnosti Punk Film a v koprodukci s Českou televizí. Doplňuje ho výstava v pražské Leica Gallery, kde jsou vystaveny snímky, které otec se synem během natáčení nafotil. Potrvá do 6. září tohoto roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...