Vetešník měl doma roky „příšerný“ obraz. Nevěděl, že je od Picassa

Je příšerný, opakovala žena vetešníka Luigiho Lo Rossa často, když jí sklouzl pohled na obraz pověšený v obývacím pokoji. Netušila, že „mazanice“, kterou musela strpět několik desetiletí, je ve skutečnosti originál od Pabla Picassa. Na to se přišlo až nedávno. K radosti to ale stačit nemusí.

Na srolované plátno s asymetrickým portrétem ženy narazil Luigi Lo Rosso v roce 1962 na Capri, kde vyklízel sklep jednoho domu v naději, že zde najde věci na prodej. Plátno ale nakonec ke koupi nenabídl, odvezl ho do svého domu v Pompei, napnul do levného rámu a pověsil na zeď obývacího pokoje.

Malba obsahovala v levém horním rohu podpis charakteristický pro kubistického mistra Pabla Picassa. Lo Rosso ale vůbec netušil, o jak významného umělce jde. Zájem v něm vzbudily až mnohem později dotazy jeho syna Andrey. Ten se o Picassovi dozvěděl z encyklopedie dějin umění, kterou dostal od tety.

„Obraz našel (otec) ještě předtím, než jsem se narodil, a neměl ani tušení, kdo Picasso je. Nebyl to příliš kulturní člověk. Když jsem si četl o Picassových dílech v encyklopedii, díval jsem se na obraz a porovnával ho s malířovým podpisem. Pořád jsem otci říkal, že je to podobné, ale on to nechápal,“ svěřil Andrea britskému listu The Guardian.

Rodina vetešníka Lo Rossa, Picassův obraz v pozadí
Zdroj: ČTK/AL/IOS/Zuma Press/Profimedia

O pravosti není pochyb, tvrdí odborníci

Lo Rossovi se nakonec přece jen obrátili na odborníky, předtím ještě dílo stihla zabavit – a zase vrátit – policie kvůli podezření na kradené zboží. Mezi oslovenými experty byl i umělecký detektiv Maurizio Seracini, známý nejvíce svým pátráním po ztracené fresce Leonarda da Vinciho. Je přesvědčen, že nástěnná malba znázorňující bitvu u Anghiari zůstala ve florentské radnici, ale překryla ji mladší výzdoba. To se dosud nepodařilo stoprocentně ani potvrdit, ani vyvrátit.

Picassův obraz z vetešníkovy domácnosti shledali odborníci pravým. Zevrubné zkoumání trvalo několik let. „Není pochyb o tom, že podpis je jeho. Nenašel se žádný důkaz, který by naznačoval, že je falešný,“ potvrdila pro The Guardian grafoložka Cinzia Altieriová. „Příšerný“ obraz paní Lo Rossová nejspíš vezme na milost, protože jeho hodnota se odhaduje na šest milionů eur (přes 151 milionů korun).

Picassova nadace mlčí

Kde se malba vzala na Capri, není těžké si domyslet, Picasso byl častým návštěvníkem tohoto jihoitalského ostrova. A Luigi Lo Rosso z Capri pocházel. Dřív než se potvrdila pravda o Picassově obraze, zemřel. V pátrání po okolnostech pokračuje jeho syn, který Luigiho na možný originál upozornil. Malba už u nich doma nevisí, je uložena v trezoru.

Odborníci chtějí se svými závěry ještě seznámit Picassovu nadaci, vedenou malířovými syny. Ta má poslední slovo ohledně pravosti obrazu. Lo Rossovi se ji už pokoušeli požádat o radu, ale bez odezvy, nadace je k podobným žádostem poněkud skeptická, denně dostává stovky zpráv od lidí, kteří se domnívají, že vlastní dosud nepotvrzený originál Picassa.

Andrea Lo Rosso s Picassovým obrazem
Zdroj: Profimedia/Zuma Press/Mauro

Andrea Lo Rosso vypráví, že se do nadace dokonce vypravil osobně, s pravděpodobným Picassem na korbě auta. Marně ale čekal venku, vrátil se zpátky s nepořízenou.

Zařazením do katalogu ostatních Picassových děl by nalezený portrét dostal oficiální potvrzení o pravosti a získal až dvojnásobnou hodnotu. Bez glejtu od nadace má sice dílo také cenu v milionech eur, ale pravděpodobně by těžko hledal kupce, podotýká web Artlyst.

Portrét Picassovy milenky

Žena, kterou portrét zobrazuje, má podle všeho konkrétní předobraz. Mělo by jít o Picassovu přítelkyni a múzu Doru Maarovou. S fotografkou a rovněž malířkou (po otci byla chorvatského původu, v dokladech měla jméno Theodora Markovičová) žil Picasso v letech 1936 až 1943.

Po jejich dramatickém rozchodu Picasso maloval groteskní podoby své milé. Maarová, která se musela vyrovnávat s psychickými problémy, se postupně uchylovala k mystice a žila v ústraní.

V době, kdy Maarová byla Picassovou milenkou a múzou, mimo jiné svým fotoaparátem zachytila vznik slavného protiválečného obrazu Guernica, který Picasso maloval v pařížském exilu. Antimilitaristický umělec plátnem o šířce téměř osm metrů reagoval na vybombardování stejnojmenného baskického městečka nacistickým letectvem, spojencem režimu španělského diktátora Francisca Franca.

Podobný obraz se vrátil po 20 letech

K myšlence, že na nalezené malbě je zrovna Dora Maarová, vede odborníky nápadná podobnost s jiným Picassovým obrazem – Buste de femme z roku 1938. Může jít dokonce o dvě verze jednoho díla. I tento obraz má zajímavou historii.

Dvě dekády se nevědělo, kde je, naposledy se z něj těšil saúdskoarabský šejk, z jehož jachty neznámí pachatelé obraz v roce 1999 ukradli. Až v roce 2019 se ho podařilo vypátrat nizozemskému detektivovi Arthuru Brandovi, jemuž se přezdívá Indiana Jones světa umění.

Po malbě pátral několik let, když ho stopy zavedly do nizozemského podsvětí. V té době se už předpokládalo, že malba byla zničena, což bývá smutný osud neprodejných děl. V případě Buste de femme o to smutnější, že obraz měl pro Picassa osobní význam. Až do své smrti v roce 1973 ho totiž měl pověšený ve svém domě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...