Vězení k dobrému moc nevede, míní Třeštíková. Do kin uvedla napraveného recidivistu Reného

Nahrávám video

Na filmová plátna se vrátil recidivista René. Dokument s podtitulem „vězeň svobody“ je pokračováním jednoho z časosběrných projektů filmařky Heleny Třeštíkové. Osud Reného sledovala v součtu třiatřicet let. Bývalému vězni dokument pomohl k popularitě a také zasáhl do jeho osobního života.

S Reném, tehdy sedmnáctiletým, začala Helena Třeštíková točit v roce 1989. Filmovým divákům jeho příběh poprvé představila po dvaceti letech. Za dokument René obdržela Českého lva a také jako vůbec první česká filmařka Evropskou filmovou cenu.

Pozornost se dostala nejen snímku, ale i jeho protagonistovi. René se stal svého druhu celebritou. „Už po prvním filmu ho hodně bavily besedy, když si mohl povídat s lidmi, a myslím, že ho to baví i dneska, ale nestaví na tom svůj život. Prostě je to zajímavá součást jeho života a užívá si to,“ myslí si Třeštíková.

K natáčení s Reném se vrátila, přestože jí dokonce vykradl byt. Nový film funguje samostatně, diváci v něm nahlédnou i do Reného už dřívější minulosti. „V roce 2008 film končí tím, že René je na svobodě, dostane kameru, aby natočil svoji vizi svobody, ale tu kameru nevyužije a nevrátí,“ připomíná režisérka.

Típám možnost jít do vězení

Příběh Reného dokumentovala dalších třináct let, desítky hodin materiálu dokumentaristce pomohl do tvaru celovečerního filmu sestříhat její dlouholetý spolupracovník Jakub Hejna. Během pokračujícího natáčení měl zdánlivě nenapravitelný recidivista René vůli sekat dobrotu a za mříže se už nevrátit. Tři roky přesto opět ve vězení strávil, a to za opakované řízení bez dokladů. Helena Třeštíková se za hrdinou svého dokumentu tak opět musela vrátit do věznice.

„Zažila jsem za těch třiatřicet let různé vztahy vězeňské služby k filmařům, od poměrně velké vstřícnosti až po nekompromisní točení jen v návštěvní místnosti přes mříže. Naposledy to bylo v takzvaném béčku, což jsou lehčí kriminální činy, většinou tam byli neplatiči výživného a podobně,“ podotýká Třeštíková.

Nahrávám video

I na základě Reného zkušeností nevnímá tresty odnětí svobody vždy jako nejlepší řešení. „Vězení k ničemu dobrému moc nevede, třeba obecně prospěšné práce by byly, aspoň podle mě, smysluplnější,“ říká Třeštíková.

René je prý rozhodnut svůj trestní rejstřík o další záznam nerozšířit. V dokumentu říká, že usiluje o svou svobodu, i když, připouští, „poctivý život je náročnější“. „Máme ve filmu scénu, kdy René v hospodě típne cigaretu a říká: ,Jak típám tuhle cigaretu, tak típám možnost jít ještě někdy do vězení. Už nikdy,‘“ prozradila dokumentaristka.

Je to univerzální

V další šanci na spořádaný život se René snaží o vytvoření trvalejších vztahů. Sejde se mimo jiné se svým „ztraceným“ synem, který se podle Třeštíkové ozval poté, co viděl – v diagnostickém ústavu – právě dokument René. Titulní hrdina prožije také několik vztahů. I jeho partnerky ho nejprve poznaly jako protagonistu dokumentu.

Snímek René: vězeň svobody aktuálně promítají česká kina, světovou premiéru měl ale na festivalu v Amsterdamu. „Vždycky je zajímavé vidět reakce v cizině. Sešli se tam diváci z celého světa, ptala jsem se jich, nakolik je to pro ně dokument srozumitelný, když je tak ryze český, a oni říkali: ,Ne, to je univerzální,‘“ překvapilo Třeštíkovou.

Svou další přítomnost s kamerou v Reného životě nevylučuje. Zároveň sleduje průběžně osudy i dalších hrdinů svých časosběrných projektů. „Jsem běžec na dlouhé tratě,“ říká. Už více než čtyři dekády se vrací například k Manželským etudám, nyní tráví čas ve střižně s materiálem ze života Báry Basikové. Se zpěvačkou točila od poloviny devadesátých let, na dokument o ní si diváci ale budou muset podle Heleny Třeštíkové ještě rok dva počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...