Víc místa i světla. Veletržní palác čeká rekonstrukce, architekta vybere porota

Národní galerie Praha ve čtvrtek vyhlásila mezinárodní architektonickou soutěž na rekonstrukci Veletržního paláce. Vítěze chceme znát do konce letošního roku, oznámil ředitel Jiří Fajt. Přestavbou funkcionalistického paláce chce galerie mimo jiné získat lepší výstavní prostory. Peníze na rekonstrukci by měly jít z nového připravovaného vládního investičního programu určeného pro kulturní instituce, podle dřívějších informací by mohlo jít o přibližně tři miliardy korun.

Budova Veletržního paláce by se měla při rekonstrukci rozrůst třeba o kino nebo nový sál pro divadelní představení nebo koncerty. „To, že to bude stát veliké peníze, je myslím jasné všem zúčastněným. Konkrétní částku ale budu vědět, až budeme mít na stole návrh,“ prohlásil ředitel galerie Fajt.

„Současný potenciál atraktivity galerie není vyčerpán, rekonstrukce nám v tom může pomoci,“ dodal. 

Galerii jde hlavně o další prostory pro výstavy. „Klíčovými body rekonstrukce budou vytvoření atraktivního a dynamického vnitřního prostoru s velkorysým vstupem, zkvalitnění výstavních prostor – zejména zvýšením stropů a zapojení přirozeného světla, zpřehlednění orientace návštěvníků a zatraktivnění veřejného prostoru před hlavní fasádou a jeho propojení s okolím,“ přiblížil Fajt.

Nahrávám video

Při poslední rekonstrukci byla budova od ulice oddělena, to se má nyní změnit a v předpolí paláce má vzniknout relaxační zóna. Do provozu galerie by měly být díky úpravám zapojeny i terasy, dnes veřejnosti nepřístupné. Obnovena bude fasáda a vymění se technologie, čímž by se měla snížit energetická náročnost objektu a provozní náklady a propojit interiér s exteriérem přirozeným světlem.

Podmínkou pro architekty, aby se mohli soutěže zúčastnit, bude zkušenost s alespoň jednou novostavbou, rekonstrukcí nebo transformací veřejné budovy s kulturním využitím, tedy muzea, galerie, divadla či koncertního sálu.

Veletržní palác má být podle představ vedení Národní galerie po své rekonstrukci hlavním kontaktním místem mezi uměním a veřejností s množstvím aktivit pro místní obyvatele, studenty, děti, zahraniční návštěvníky i odborníky. Poskytne také zázemí pro většinu administrativy Národní galerie a bude domovem uměleckých děl shromážděných během posledních dvou století.

Novou podobu paláce vyberou historik i emeritní šéfové muzeí v Nizozemsku a Izraeli

V porotě vedle Fajta zasednou emeritní generální ředitel Rijksmusea v Amsterdamu Wim Pijbes, emeritní ředitel Izraelského muzea v Jeruzalémě James S. Snyder, historik architektury Zdeněk Lukeš, architektka Annabelle Selldorfová a jako náhradníci ředitelka Sekce prezentace, marketingu a komunikace Národní galerie Praha Veronika Wolfová a architekt a propagátor architektury Adam Gebrian.

Porota nyní bude spolupracovat s galerií na dokončení soutěžních podmínek. Soutěž galerie pořádá ve spolupráci s CCEA MOBA (Centre for Central European Architecture). Z přihlášených porota vyzve 12 architektonických studií k předložení návrhu řešení. Galerie chce všechny návrhy představit veřejnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...