Vymýšlím hrozné věci, ale chci hlavně bavit, říká autor thrillerů Cole

Nahrávám video

Česko navštívil britský autor krimi bestsellerů Daniel Cole. Na veletrhu Kniha Brno a poté i v Praze představil novou knihu s názvem Havran, nevyhnul se ale ani dotazům na svůj nejznámější román o sériovém vrahovi Hadrový panák. „Svými knihami se snažím lidi především bavit. To je můj cíl. Nechci, aby byl po jejich přečtení někdo příliš rozrušený nebo poznamenaný,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

K psaní dovedla Daniela Colea nespokojenost s televizními scénáři. Jednou při sledování televize Cole nabyl dojem, že by dokázal vymyslet lepší seriálový příběh. Jako adept televizní scenáristiky se však nejprve setkával s odmítáním. Neuspěl ani s námětem nazvaným Hadrový panák. Zápletka s mrtvolou sešitou z částí několika těl se mu ale natolik zamlouvala, že zkusil scénář proměnit v knihu.

Úspěch z lenosti

„Když mě napadla myšlenka na Hadrového panáka, bylo pro mne důležité, abych policisty vhodil hned doprostřed příběhu. Chtěl jsem mít hned na začátku šest mrtvých obětí a seznam dalších šesti, jejichž vraždě se budou snažit zabránit. Kdybych to celé popsal, vznikla by obrovská kniha o velikosti pátého dílu Harryho Pottera. Jenže protože jsem trochu líný, rozhodl jsem se zbavit všech prvních šesti obětí najednou v první kapitole. A napadlo mě spojit je do jednoho těla. Takže ta moje trocha lenosti vlastně definovala mou současnou kariéru,“ uvedl Cole.

Hadrový panák mu přinesl okamžitý úspěch. Kniha se dobře prodávala, rychle vznikly i překlady z angličtiny do jiných jazyků, stejně jako televizní seriál, ovšem nikoliv podle prapůvodního scénáře. Na Hadrového panáka Cole volně navázal knihami Loutkář a Konec hry.

Celá trilogie vyšla i v češtině, stejně jako další knihy stejného žánru Imitátor a Havran. Autor přiznává, že se mu pro vymýšlení přesvědčivých příběhů hodí praxe z předchozího zaměstnání, kdy pracoval jako zdravotník záchranné služby.

Zdravotnictví mi dalo černý humor

„Trocha medicínských znalostí při psaní není ke škodě, ale snažím se to s nimi příliš nepřehánět,“ uvedl. „Chci, aby se čtenáři bavili. Ta zábavnost vychází částečně z vřelosti postav, částečně z černého humoru a částečně ze vzrušení. Snažím se na ty krvavé a brutální části nanést trochu filmového lesku, aby to bylo vzrušující, ale ne zneklidňující.“

Z práce ve zdravotnictví si prý odnesl především smysl pro kamarádství a černý humor. „Tam se cítíte jako mezi rodinou. Je to až surreálná práce, občas se ocitnete na úplně bizarních místech, která by vás nikdy nenapadla. S tou prací se ale pojí určitý smysl pro temný humor. Laikovi může připadat občas krutý, ale to je prostě způsob, kterým se tito lidé vyrovnávají se svou prací, protože vídají hrozné věci. Kamarádství jim pomáhá tohle překonat. A to se snažím zachytit i ve svých knihách,“ vysvětlil.

Nejnovějšímu románu Havran dala název přezdívka hlavního zločince, jenž své oběti dekapituje, na obličeji zanechá pět škrábanců a odnese si šperk jako suvenýr. Kromě způsobu provedení spojuje vraždy také to, že se zdají na první pohled nevysvětlitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...