Výstava v Londýně se dívá za scénu Amy Winehouseové

Nahrávám video

Londýnské Muzeum designu uspořádalo výstavu o Amy Winehouseové. Za scénou, jak se výstava jmenuje, jsou k vidění kytary, oblečení, ručně psané texty i osobní předměty zpěvačky, od jejíž smrti uplynulo loni deset let. Galerie chce přinést nový náhled na krátkou kariéru talentované hvězdy i hudební odkaz, který občas zůstává ve stínu jejího boje se závislostmi.

Před své fanoušky předstupovala s výrazným drdolem a očními linkami a sdělovala jim specificky zabarveným hlasem do textů převedené osobní zpovědi.

„Jako hudebnice měla velmi osobitý způsob práce, který obsáhl dvě alba,“ připomíná kurátorka Maria McLintocková. „Tato výstava přináší v souvislostech střípky z jejího života, které dosud chyběly.“

Džíny se Sinatrou či oblíbené kytary

Džíny s nápisem „Sinatra je Bůh“ nosila jako teenagerka, když nahrávala své první skladby. A v Londýně v nich s vírou v kariéru zpěvačky obcházela hudební vydavatelství v naději, že získá smlouvu. Debut Frank vydala Amy Winehouseová ve dvaceti. Toto období dokládá na výstavě třeba její nejoblíbenější kytara, modrá Fender Stratocaster, na níž v té době hrávala.

„Řekla bych, že slavná nikdy nebudu. Zbláznila bych se z toho,“ prohlásila tehdy. Album Back to Black o tři roky později ji ale vystřelilo mezi hvězdy. Nenápadná nahrávka plná silných melodií posbírala pět cen Grammy a stala se mezníkem ve vývoji populární hudby první dekády nového století. Soulová hudba byla díky ní naráz znovu v kurzu.

„Všechny vystavené předměty ukazují Amin odkaz nejen jako hudebnice, ale i jako ikony stylu a také reflektují její tvůrčí proces,“ podotýká kurátorka. Své ambice si Winehouseová pečlivě zapisovala do deníku. Jednou z položek na seznamu cílů bylo „nechat se vyfotit od módního fotografa Davida LaChapella.“ Přání se vyplnilo, a dokonce předčilo očekávání. LaChapelle se zpěvačkou natočil také klip ke skladbě Tears Dry On Their Own.

Do písně se na výstavě prolínají abstraktní portréty. Mají připomínat zpěvaččiny prožitky spojené s jejím skládáním. Pro Amina otce Mitche Winehouse jde o nejzásadnější část expozice.

„Amy nebyla tou bulvární osobností, jak o ní referovala média. Některé články, které jsem v posledních měsících procházel, byly otřesné. Dnes už by takto o ní psát nemohli. Ale stalo se. Rád bych, aby na to lidi zapomněli,“ říká.

„Chtěli mě dostat na odvykačku“

Rodinné vztahy byly komplikované. Otec od rodiny odešel, když Amy bylo devět, a k dceři se vrátil, až když už byla celebrita. I proto nejspíš celý život jen těžko hledala cestu k mužům, navíc nezvládala své démony a až moc se přátelila s drogami a pitím.

„Chtěli mě dostat na odvykačku, ale já řekla ne, ne, ne,“ zpívala ironicky ve velkém hitu Rehab – při skládání písniček pro své vrcholné album přitom paradoxně byla „čistá“ jako dlouho před tím ani potom ne.

V krizi po albu Back to Black se propadla do spirály recidiv. Svoji roli v ní sehrál i její poslední manažer a zároveň koncertní promotér Raye Cosbert, který měl zájem na tom, aby Amy vystupovala i v době, kdy nebyla ve formě. Tak tomu bylo i na jejím posledním koncertě v Bělehradě, kde skoro nemohla zpívat, pár týdnů před smrtí. Ta zpěvačku dostihla v jejím domě v Londýně. Podle soudního lékaře měla v té chvíli v krvi 4,16 promile alkoholu.

Smrtí v sedmadvaceti letech se zapsala do „klubu 27“ – spolu s Jimem Morrisonem, Jimim Hendrixem, Janis Joplinovou nebo Kurtem Cobainem.

Hologram ne, muzikál ano

Půl roku po její smrti vyšlo album Lioness: Hidden Treasures. A Amy se stala prvním umělcem posmrtně nominovaným na cenu Brit Award. Její „reinkarnací“ mělo být turné, kde by zpěvačku nahradil hologram. Nápad dostal požehnání dědiců, fanoušci ale reagovali negativně a k realizaci koncertů nakonec nedošlo.

Londýnská instalace je první takovouto rozsáhlou retrospektivou života Amy Winehouseové. Rodina se na projektu velkou měrou podílela. Příbuzní plánují také vydat desku dosud neznámých prvních nahrávek a zpěvaččin život přenést na divadelní prkna i jako muzikál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...