Warholův portrét Marilyn Monroe je nejdražším vydraženým dílem z 20. století

Slavný portrét herečky Marilyn Monroe od Andyho Warhola se prodal v aukční síni Christie's v New Yorku za 195 milionů dolarů (4,63 miliardy korun). Jedná se o nejvyšší cenu, za níž se dosud vydražilo jakékoliv dílo z 20. století. Dílo bylo součástí sbírky sourozenců Thomase a Doris Ammannových, z níž bylo k dispozici celkem 36 kusů od význačných malířů minulého století, například od Roberta Rymana, Cy Twomblyho nebo Francesca Clementeho. Výtěžek aukce putuje na charitativní účely.

Slavný Warholův obraz pojmenovaný „Shot Sage Blue Marilyn“ překonal svou prodejní cenou obraz španělského mistra Pabla Picassa Alžírské ženy (Les femmes d'Alger), který se v roce 2015 prodal za 179,4 milionu dolarů (v současnosti 4,25 miliardy korun).

Nejdražším veřejně prodaným obrazem je kus Salvator Mundi (Spasitel světa) od Leonarda Da Vinciho, jenž kupec získal za 450 milionů dolarů (10,67 miliardy korun) v roce 2017.

Podle agentury DPA není jasné, kdo si Warholovo dílo zakoupil. Aukční síň pouze uvedla, že nejvyšší nabídka přišla od člověka, jenž seděl přímo v sálu, a ne přes telefonní linku.

Specialista na umění 20. století z aukční síně Christie's Alex Rotter označil prodávaný portrét Marilyn Monroe za „nejvýznačnější obraz 20. století, který jde do aukce za poslední generaci“. Předlohou serigrafie je fotografie herečky pořízená k propagaci filmu Niagara z roku 1953.

Obraz unikl kulce

Obraz je součástí pětidílné série, k níž se váže zvláštní historie. V roce 1964 vstoupila do Warholova ateliéru zvaného Factory (továrna) žena s pistolí, která vystřelila na čtyři přítomné portréty Marilyn Monroe. Jeden z nich kulce unikl, což je ten, který se nyní vydražil. Zbylé kusy jsou v soukromých sbírkách.

Portrét, na němž je herečka vyvedena ve výrazných barvách s modrými stíny, žlutými vlasy a červenými rty, byl v minulosti vystavován v největších světových galeriích, například v muzeu Guggenheim v New Yorku, v Centre Pompidou v Paříži nebo Tate Modern v Londýně.

Sourozenci Ammannovi byli obchodníci s uměním původem ze Švýcarska. Ve druhé polovině 20. století zajišťovali nákup soudobých uměleckých děl pro širokou mezinárodní klientelu, přičemž některé kusy kupovali i do vlastní sbírky. V roce 1977 si otevřeli galerii v Curychu. Thomas Ammann zemřel v roce 1993 a jeho sestra Doris loni.

Veškerý výtěžek z dražby směřuje charitativním organizacím, které podporuje nadace Ammannových, jež se zaměřuje na pomoc dětem v obtížných životních situacích.

Marilyn Monroe byla svého času jednou z nejvýznamnějších hollywoodských hereček. Zemřela na předávkování ve svém domově v Los Angeles v roce 1962. Warhol zemřel v roce 1987.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 22 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...