Z českých galerií: Krumbachová píše kočkám, Plesl se inkarnuje a Merkelová je „Mutti“

Fotografie, sochy, obrazy i kostýmy a scénografie se vejdou do záběru nových výstav v tuzemských galeriích. Reportáže Události v kultuře zvou za převážně současným uměním do Prahy, Brna i Opavy. Návštěvníci se na tamních expozicích mohou potkat s tvorbou Patrika Hábla, Ester Krumbachové, Filipa Singera, Ronyho Plesla a Richarda Štipla.

Vize Patrika Hábla

Výtvarník Patrik Hábl přitahuje pozornost především svým smyslem pro experiment. Úspěšně vstupuje do veřejného prostoru i do architektury. Barokní kostel svatého Václava v Opavě do 16. ledna zaplnil třiceti obrazy z posledních tří let. Velkoformátová plátna působí abstraktně, souvisí ale s určitou spiritualitou. Skrývají v sobě motiv tváře.

Těžké vrstvené olejové obrazy Patrik Hábl nejprve maluje, pak skládá a nechá několik let zasychat. „A následně je otvírám fyzicky, což je velmi náročné. Ten okamžik, kdy ten obraz otvírám, znamená velký adrenalin a velkou nervozitu, protože ne vždy se s tím můžu ztotožnit, a pokud se s tím neztotožním, tak znovu ten obraz zavrstvím a čekám další dva roky,“ popisuje zdlouhavý proces výtvarník.

Největší plátno má rozměr tři krát čtyři metry. Měřítko je pro výtvarníka zásadní. „Zajímá mě, co člověka přesahuje. Uvědomil jsem si, že tímto způsobem lze diváka i trochu zastavit v čase, dokáže na chvíli spočinout. Dlouhodobě mě zajímá, jestli obraz může vyvolat emoce – a jsem přesvědčen, že ano,“ nepochybuje Hábl.

Část výstavy s názvem Vize je umístěna v opavském Domě umění. Tamní díla přibližují asijskou krajinu. Autora oslovila na jeho cestách po Číně a Japonsku. Ze stejné doby je i Černobílá krajina, která mu letos přinesla největší úspěch. V britské aukční síni Christie's se vydražila za 497 tisíc korun.

Nahrávám video

Z pozůstalosti Ester Krumbachové

Čím se inspirovala a jak žila výtvarnice, která zásadně ovlivnila filmy české nové vlny, zkoumá aktuální výstava v brněnském Domě umění. Deníky, fotografie nebo dopisy Ester Krumbachové pocházejí z vlastního archivu umělkyně. Kurátorky je vybraly z pozůstalosti, která se našla v jejím bytě.

Ester Krumbachová režírovala jediný snímek – Vraždu Ing. Čerta, výtvarně se ale podílela na mnohých titulek československé nové vlny: Démantech noci, Sedmikráskách nebo trezorovém Uchu. V sedmdesátých letech ji stihl zákaz, který se jí podařilo překročit až v roce 1983 při spolupráci s Věrou Chytilovou na Faunově velmi pozdním odpoledni. Výstava připomíná, že Ester Krumbachová byla výraznou osobností české kultury druhé poloviny dvacátého století a její výtvarné a dramaturgické vidění ovlivňovalo další umělce a díla.

Pozůstalost zahrnuje malby, kresby, kostýmní návrhy, šperky, deníky, soukromé fotografie, dopisy přátelům i kočkám. To vše poodhaluje, jak Ester Krumbachová smýšlela o kostýmní tvorbě, nesvobodné době, a také ukazuje její vztah k magii. To vše kurátoři nahlíží ze současné perspektivy až do 6. března.

Nahrávám video

„Mutti“ Angela Merkelová na fotografiích Filipa Singera

V pražské 400 ASA Gallery začala výstava jediného českého fotografa Filipa Singera, který z Berlína pracuje pro světové deníky a časopisy. Před třemi lety zvítězil v kategorii Portrét na Czech Press Photo s kolekcí snímků Angely Merkelové. Snímky odcházející německé kancléřky jeho výstavě také dominují. „V tomto souboru se nesnažím ukazovat, co Angela Merkelová dělala nebo s kým se potkala, ale jde spíš o reportážní portréty či momentky, jimiž se ji snažím lidsky přiblížit,“ poznamenává Singer.

Plakát k výstavě je detailem kancléřčina typického gesta – sepjatých rukou. „Gesto sepětí rukou, když Angela Merkelová na něco čeká nebo o něčem přemýšlí, by vydalo na samostatnou výstavu,“ míní fotograf.

Éra německé kancléřky končí po šestnácti letech a čtyřech vládních mandátech. Filip Singer ji poprvé svým fotoaparátem zachytil koncem roku 2007 a pražskou výstavou „Mutti Angela Merkel“ se s ní symbolicky loučí. Potrvá do 28. ledna. Dění na německé politické scéně bude z Berlína pro European Pressphoto Agency dokumentovat i po odchodu Angely Merkelové.

Nahrávám video

Inkarnace Ronyho Plesla a Richarda Štipla

Pražská DSC Gallery spojila tři významné osobnosti českého umění, designu a architektury. Výstava s názvem Inkarnace propojuje uměleckého skláře Ronyho Plesla a sochaře Richarda Štipla. Samotnou instalaci pak vytvořil architekt Josef Pleskot.

Sochy Richarda Štipla se vrací ke gotice. „Někteří lidé mi říkají, že moje věci působí depresivně, ale já se na memento mori dívám jako na pozitivní věc, protože když se podívám třeba na lebku, která se noří do vody ve váze, tak musím každý den žít na plno,“ vysvětluje umělec.

Pro Ronyho Plesla vypovídá společná výstava zase o renesanci. Mísí se na ní totiž hodnoty božské a lidské. Ze své tvorby představuje například plastiku z uranového skla, které je přirozeně lehce radioaktivní a reaguje na UV světlo. Stejné dílo bude stát příští rok na Benátském bienále, ovšem mnohem větší: o výšce dvou metrů a váze přes jednu tunu.

Vztah obou autorů k dějinám umění je podle kurátora Petra Vaňouse klíčový. Pro výstavu vybíral z nejnovějších prací obou umělců ty, v nichž rozehráli hru s tématy humanity, víry, pomíjivosti a tělnatosti. Inkarnaci hostí DSC Gallery až do začátku února.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...