Z Florencie do virtuální reality. Louvre otevřel velkolepou výstavu Leonarda da Vinciho

V pařížském Louvru byla zahájena výstava k 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho. Jedna z nejrozsáhlejších expozic, které kdy byly autoru Mony Lisy, Vitruviánského muže nebo Poslední večeře věnovány, má za cíl představit dílo italského renesančního mistra v celé jeho šíři.

Louvre představuje dílo přelomového tvůrce ve všech souvislostech. Zachycuje i jeho vztah k Francii, kde umělec strávil poslední roky, a to přímo na pozvání francouzského krále Františka I. Ten ho jmenoval svým dvorním malířem, inženýrem a architektem, dal mu k dispozici štědrou roční rentu a zámek Clos Lucé v blízkosti královské rezidence v Amboise, kde Leonardo 2. května 1519 zemřel a kde je také pohřben.

Leonardo da Vinci namaloval za svůj život jen asi 15 obrazů. Přesto se zařadil mezi nejvýraznější malíře historie. Tři svá nejcennější díla, Monu Lisu, Svatého Jana Křtitele a Svatou Annu, v roce 1516 odvezl z Itálie do Francie, aby je daroval francouzskému králi. Louvre dnes vlastní pět Leonardových obrazů a 22 jeho kreseb.

„Leonardo da Vinci byl génius renesanční Itálie. Nebyl Francouz, ale strávil ve Francii své poslední roky, a proto je jeho nejvíce obrazů právě tady v Louvru,“ říká kurátor výstavy Vincent Delieuvin.

Díla na výstavu zapůjčili Bill Gates nebo královna Alžběta

Po deseti letech vyjednávání a příprav je na výstavě shromážděno 162 obrazů, kreseb, rukopisů, soch a předmětů pocházejících z prestižních světových sbírek. Kromě galerií a muzeí zapůjčili díla za svých sbírek i podnikatel a filantrop Bill Gates či královna Alžběta.

Nahrávám video

Mimo Madony ze skal, Svaté Anny, Svatého Jana Křtitele a portrétu dámy La Belle Ferronniére, které pocházejí ze sbírek Louvru, byly na výstavu zapůjčeny například Madona s kvítkem (Madonna Benois) z petrohradské Ermitáže, Portrét mladého muže neboli Hudebník z Milána, Svatý Jeroným z Vatikánských muzeí, Ženská hlava čili La Scapigliata z Parmy nebo variace na Svatou Annu z londýnské Národní galerie.

Nejslavnější domácí Mona Lisa zůstává z kapacitních důvodů i po dobu výstavy na svém místě ve stálé expozici. Součástí výstavy jsou mimo Leonardových děl také díla jeho současníků, učitelů i žáků.

Matematika, astronomie, technika

Výstava je rozdělena do čtyř částí. V první jsou kresby z učňovských let u florentského sochaře Andrey del Verrocchia, která byla pro Leonarda zásadní pro zvládnutí práce se světlem, stíny a reliéfy. Druhá část ukazuje, jak se Leonardo vymanil z posedlosti dokonalou formou, která mu bránila zobrazit věrohodně pohyb, a ilustruje genezi jeho technik. Většinu obrazů doprovázejí stejně velké infračervené reflektografie umožňující vidět vrstvy pod malbou včetně uhlových náčrtů a postupných změn.

Návštěvníci mohou obdivovat všechny stránky Leonardova talentu, ve třetí části věnované vědeckému bádání jsou totiž vystaveny bohatě ilustrované da Vinciho manuskripty o matematice, astronomii či anatomii nebo náčrty technických vynálezů z oblasti válečného umění.

Vědeckou expozici uzavírá malá, ale patrně nejslavnější da Vinciho kresba, takzvaný Vitruviánský muž, ikonická rozpažená mužská postava umístěná do kružnice a čtverce. Kresba pojištěná na miliardu eur, tedy přes 25 miliard korun, pochází z benátských sbírek muzea Galleria dell'Accademia.

V závěru výstavy mohou návštěvníci vyzkoušet virtuální realitu, která originálním způsobem přiblíží nejslavnější da Vinciho obraz, Monu Lisu.

Logistická náročnost, obrovský zájem

Rozsáhlá retrospektiva je výjimečná mimo jiné tím, že vystavená díla jen zřídka opouštějí své místo. Důvodem je logistická i finanční náročnost zápůjček, stáří a křehkost exponátů i to, že tyto předměty bývají hlavními lákadly muzeí, která o ně nechtějí na dlouhé měsíce přijít. Přípravy výstavy tak provázely spekulace, která díla se nakonec v Louvru ocitnou.

O výstavu byl obrovský zájem dlouho před jejím otevřením. Muzeum ve snaze vyhnout se dlouhým frontám proto zavedlo rezervační systém. Zájemci si musí zakoupit časové vstupenky v online předprodeji. Muzeum předpokládá, že výstava přiláká na půl miliónu návštěvníků.

Život a dílo renesančního génia totiž dodnes fascinuje nejen milovníky umění, ale také vědce či filmové tvůrce. Jeho tvorbu dodnes zkoumají experti v různých oblastech bádání, aniž by bezezbytku pochopili všechny odkazy či symboly, které Leonardo da Vinci do svých obrazů či kreseb zakódoval. Veřejnost se o to v Louvru může pokoušet do 24. února. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...