Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nahrávám video

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.

Být přítomen u čtených zkoušek, nafotit aspoň tři generálky v celku a hlavně se pohybovat mezi herci a herečkami na jevišti. Takové byly požadavky Josefa Koudelky, když ho režisér Otomar Krejča požádal, aby fotografoval představení dnes už neexistujícího Divadla za branou.

To bylo v polovině šedesátých let. Divadlo je přitom místo, kde Koudelkova kariéra doslova začala. Jeho první samostatná výstava proběhla v roce 1961 ve foyer Divadla Semafor, tehdy ještě v ulici Ve Smečkách. Úvodní slovo pronesl Jiří Jeníček, který Koudelku, coby vystudovaného leteckého konstruktéra, popostrčil k fotografii. Na této výstavě se seznámil s historičkou umění Annou Fárovou a jejím mužem grafikem Liborem Fárou.

Byl to Fára, kdo připravoval obálky časopisu Divadlo a v roce 1962 je začal tvořit spolu s Koudelkou. Jeho snímky k tomu vybízely. Svým vysokým kontrastem a expresivností spíš připomínaly právě grafiky.

Divadelní bůh

Do časopisu Divadlo přivedl Koudelku počátkem šedesátých let kritik a divadelní teoretik Jan Císař. „Říkal, že to byla doba, kdy divadelní bůh žil v Praze. Myslím, že to byla skutečně výjimečná doba,“ říká Josef Koudelka a dodává: „Divadlo byla část, která mi chyběla k uzavření mého díla.“

Z publikace Josef Koudelka: Divadlo
Zdroj: PositiF

Kniha „Josef Koudelka: Theatre“ vyšla původně v roce 2022 v Paříži v anglické a francouzské verzi. Spoluautorem publikace je fotograf, teoretik fotografie a v současnosti blízký Koudelkův spolupracovník Tomáš Pospěch.

„Požádal jsem ho, jestli by nemohl napsat do knihy nějaký text, a nakonec se mu povedlo ji vydat i tady. Jsem nesmírně rád, že to teď a tady vychází,“ říká Koudelka. 

Z nedostatku ctnost

„Pro Josefa Koudelku je asi typické, že jakékoli zadání přizpůsobí sobě a svému naturelu,“ komentuje Koudelkovy metody při focení divadla Pospěch.

Fotografovat divadelní představení je odjakživa výzvou především kvůli nepříznivým světelným podmínkám. Digitální technologie fotografům do velké míry usnadnila práci, v 60. letech šlo ale o téměř nadlidský úkol. Josef Koudelka se z něj, lidově řečeno, „vylhal“.

Z publikace Josef Koudelka: Divadlo
Zdroj: PositiF

„Z nedostatku světla vytvořil ctnost. Své filmy ‚převyvolával‘. Běžně se ve vývojkách nechávaly 10 nebo 15 minut. On je tam nechával přes noc, třeba 8 až 10 hodin,“ vysvětluje Tomáš Pospěch metodu Josefa Koudelky. Jejím výsledkem byl vysoký kontrast a hrubé filmové zrno, které fotky dělaly velmi expresivními.

Koudelka s fotkami pracoval i dál: „Typické pro něj třeba bylo, že si ve fotokomoře vyzvětšoval nějaké konkrétní detaily. Taky ohýbal papír pod zvětšovacím přístrojem a vytvářel další deformace,“ dodává Pospěch. 

Život jako divadlo / Divadlo jako život

Kromě práce pro časopis Divadlo snímal Koudelka také inscenace v Divadle Na zábradlí. Slavné je třeba nastudování Jarryho Krále Ubu s Janem Libíčkem. Detail jeho tváře z profilu je na obálce knihy.

Nejvýznamnější spolupráce byla se zmíněným režisérem Otomarem Krejčou v Divadle Za branou. V knize jsou Koudelkovy snímky z Čechovova Višňového sadu nebo Topolovy Kočky na kolejích. Krejča Koudelku sám oslovil, a nakonec ho pustil i přímo na jeviště, o čemž se většině tehdejších divadelních fotografů mohlo maximálně zdát.

„Řekl mi, Josefe, mně se ty vaše fotografie tak líbily, že i kdybyste ty herce fackoval, mně by to nevadilo,“ vzpomínal na spolupráci s Krejčou Koudelka v rozhovoru s Tomášem Pospěchem. „Fotografoval divadlo jako život a život jako divadlo,“ prohlásil o Koudelkově práci Krejča.

Z publikace Josef Koudelka: Divadlo
Zdroj: PositiF

Paralelně s divadlem fotil v 60. letech Koudelka také slovenské a rumunské Romy, z čehož vzešel dnes slavný soubor Cikáni. Fotografovi spolupracovníci a přátelé, včetně Dagmar Hochové nebo Anny Fárové, tvrdili, že oba soubory spolu v něčem komunikují. I podle Koudelky šlo v případě fotografování života v romských osadách o svého druhu divadlo. Ovšem s jiným výsledkem: „Když se na ty fotky podíváte, tak vám připadají graficky naprosto jiné. Přestože mnozí lidé mi říkali, že to je o tom stejném,“ vysvětluje Koudelka.

Vliv začátků na divadle se v Koudelkově veškeré další tvorbě ale otiskl podle odborníků i podle fotografa samotného. Ve svých rozsáhlých denících si hned několikrát v průběhu let zapsal: „Fotografováním divadla ses naučil dívat se na svět jako na divadlo.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 11 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...