Zálohovat život? Člověk hledá hranice svobody a bezpečí, míní režisér sci-fi Bod obnovy

Nahrávám video

V roce 2041 nebude muset mít člověk strach ze smrti a toho, co by znamenal jeho odchod pro život jeho blízkých. Tak aspoň budoucnost vidí sci-fi Bod obnovy, které v premiéře uvádí festival v Karlových Varech. Snímek v koprodukci České televize natočil jako svůj celovečerní debut režisér Robert Holz, podílel se zároveň na scénáři. Pojistku proti smrti v jeho příběhu lidem nabízí digitální záloha. Jenže bez nebezpečí taková možnost není.

„Miluju sci-fi, myslím si, že je to velmi zábavný žánr, který dokáže vyprávět o problémech naší současnosti, ale s určitou stylizací. A když jsme přemýšleli, co pro nás je často ve společnosti zásadní, tak je to strach. Přišlo nám, že lidé by o tento strach mohli snadno přijít, že kdyby se vymyslela nějaká technologie, najednou naše životy budou jednodušší,“ říká o námětu k filmu Robert Holz.

Scénář, který napsal spolu s Tomášem Čečkou a Zdeňkem Jecelínem, zasazuje příběh do poměrně blízké budoucnosti, do roku 2041. Lidstvo používá velmi vyspělé technologie a ústava všem občanům garantuje právo na „jeden celý život“. Pokud zemřou nepřirozenou smrtí, třeba při autonehodě nebo teroristickém útoku, můžou být obnoveni ze své digitální zálohy.

„Když má člověk rodinu, tak rozhodování, jestli mít pojištění, které obnovu umožňuje, nebo nemít, je mnohem jednodušší. Ubyde strachu,“ míní herec Matěj Hádek. Jenže zdánlivě dokonalý systém může v rukou morálně nezodpovědných jedinců či korporací dostat nebezpečné trhliny s fatálními následky.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

„Člověk vyměňuje osobní svobodu za větší pocit bezpečí a hledá se hranice,“ zmiňuje Holz téma, které je předmětem diskuse už v současném světě. „Můžeme to vidět v případě dat, které dáváme společnostem, které pracují se sociálními médii a podobně. Člověk také dává svůj život k užití a zisku firmám a každý má tu hranici nastavenou jinak,“ doplnil příklad.

Hádek: Všechno se dá zneužít

Bod obnovy podle Holze ukazuje různé pohledy na tento konflikt svobody a bezpečí. Přeje si, aby v diskusi pokračovali diváci i po odchodu z kina. „Můžeme si říkat, jestli vůbec máme právo hrát si na Boha. Jestli existuje předem daný osud a jakým způsobem do něho můžeme zasáhnout,“ dodává Hádek.

„Všechno se dá zneužít,“ obává se, konkrétně třeba v souvislosti s umělou inteligencí, s jejímž rozmachem si bude muset lidstvo nějak poradit.

„Každý člověk si na to bude muset odpovědět sám. Myslím, že tohle se nám velmi povedlo, že nejdeme tou ani tou cestou,“ podotýká Andrea Mohylová, představitelka hlavní hrdinky – agentky. Ve snímku se objeví také Václav Neužil, Karel Dobrý či Milan Ondrík.

Bod obnovy
Zdroj: Bioscop/Max Stano (Film Kolektiv)

Futuristická Praha

Bod obnovy vznikal od prvního nápadu devět let. Tvůrci podle svých slov chtěli přijít s něčím, co podle nich v českém filmovém rybníčku chybí a zároveň dovede těžit ze středoevropského prostředí. To platí i pro vizuální stránku snímku. Používá vizuální efekty, ale natáčelo se rovněž v reáliích. Futuristické budovy našli filmaři i v Česku.

„Hledali jsme dostatečně ikonický posun v budoucnosti. Přišlo nám, že v Praze, která je starobylá, se nestaví moc zajímavých, strhujících staveb. Lidé se budou, což je trend, stále více stěhovat do měst, zároveň ale bude památkový úřad chtít zachovat původní ráz, takže kdo bude chtít stavět, bude muset pokračovat dál v původním stylu. Najednou vznikala idea, jak by to vypadalo,“ popisuje Holz. V postprodukci tak „futurologicky“ upravili třeba obchodní dům Kotva.

V českých kinech nastane Bod obnovy v září letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...