Zemřel autor Skleněného pokoje, spisovatel Simon Mawer

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.

„Byl to skvělý společník – vřelý, vtipný a měl nesmírné znalosti o široké škále témat. Není mnoho spisovatelů, kteří vás přesvědčivě dokážou přenést od Malty šestnáctého století až k ruské invazi do Prahy,“ uvedl Richard Beswick, ředitel nakladatelství Abacus, které Mawerovy knihy vydávalo 25 let. Mawer zemřel nečekaně ve středu 12. února.

„Simon byl velmi mladistvý a energický sedmdesátník, který v sobě měl ještě spoustu knih a stále měl světu co říct. (...) Ztratili jsme výjimečného spisovatele a člověka,“ prohlásil Beswick.

Mawerovým nejslavnějším románem je podle nakladatele Skleněný pokoj, který vypráví o židovsko-křesťanském manželském páru v předválečném Československu a je inspirován osudy známé brněnské vily Tugendhat. Navrhl ji v roce 1928 proslulý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. „Ten příběh je fikce, ale zasazená do vily Tugendhat,“ uvedl v minulosti pro ČT při příležitosti uvedení stejnojmenného filmu. „Už v době svého vzniku to byla stavba budoucnosti,“ dodal Mawer s tím, že Československo bylo v té době zemí plnou naděje.

V roce 2009 se román dostal mezi finalisty Man Bookerovy (nyní Bookerovy) ceny, která je nejprestižnějším oceněním v anglofonní literatuře.

„Jezdím sem rád, nic jiného v tom není“

Další z ceněných knih je román Pražské jaro z roku 2018, kde Mawer mapuje optimismus roku 1968 v tehdejším Československu i jeho náhlý konec po invazi armád Sovětského svazu a dalších členů Varšavské smlouvy očima trojice Britů, kteří se v bouřlivém období ocitají v Praze. I tato kniha sklidila příznivé recenze.

V českém prostředí se ale kromě Skleněného pokoje a Pražského jara odehrává také děj dřívějšího Mawerova románu Mendelův trpaslík. V něm vypráví příběh zakladatele moderní genetiky, kněze a opata augustiniánského kláštera Johanna Gregora Mendela.

Česko navštívil poprvé v devadesátých letech. „Jezdím sem rád,“ řekl Mawer při jedné ze svých návštěv čtenářům. Na otázku, čím jej Česko, respektive Československo, fascinuje, odpověděl, že neví. „Lidé se mě na to stále ptají. A já stále nedokážu odpovědět. Na tom, co bylo Československem a co je nyní Českou republikou a Slovenskem, je spousta věcí, které jsou přitažlivé a zajímavé. Jestli právě to vysvětluje můj neutuchající zájem, si nejsem úplně jistý. Nic jiného v tom není, žádné rodinné vazby nebo něco podobného,“ uvedl v roce 2018 pro Radio Prague International.

Inspirace z mnoha míst, kde Mawer žil

Mawerův otec byl důstojníkem britského Královského letectva (RAF) a jeho povolání rodinu zavedlo do různých zemí po celém světě. Mawer tak čerpal literární inspiraci z mnoha míst, kde žil. Rodina pobývala například na Kypru, kde je zasazen Mawerův román Swimming to Ithaca (Plavání na Ithacu), nebo na Maltě.

Mawer vystudoval biologii na Oxfordské univerzitě a později se stal učitelem biologie v Římě, kde strávil velkou část života. Jeho zájem o vědu a genetiku se promítl do řady jeho děl, včetně románu Mendelův trpaslík a jeho poslední knihy Ancestry (Rodokmen).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...