Zemřel filmový režisér a scenárista Vojtěch Jasný

Nahrávám video

Ve věku 93 let zemřel scenárista a filmový režisér Vojtěch Jasný, který patřil mezi čelné představitele filmové nové vlny v Československu. Jasný stojí za snímky Všichni dobří rodáci nebo Až přijde kocour. Po srpnové okupaci v roce 1968 odešel do Spojených států, kde natočil několik filmů. Za svou tvorbu obdržel mimo jiné zvláštní cenu na filmovém festivalu v Cannes a vysloužil si také oscarovou nominaci.  V roce 2007 převzal i Českého lva za dlouholetý umělecký přínos.

  • Česká televize uvede jako vzpomínku na Vojtěcha Jasného jeho slavný snímek Všichni dobří rodáci v neděli 17. listopadu od 22:20 na ČT1. V pondělí 18. listopadu pak ČT2 uvede od 20:00 dokument Proč Havel?, následovat bude portrét Vojtěcha Jasného v cyklu Zlatá šedesátá.

Mládí rodáka z Kelče poblíž Valašského Meziříčí silně poznamenala válka. Jeho otec byl totiž hlavou místního odboje a za války zemřel v Osvětimi. Mladý Vojtěch Jasný se rozhodl v jeho odporu proti nacistům pokračovat. Shodou náhod začal pracovat pro britskou tajnou službu a sblížil se i s komunistickými odbojáři. Vážil si jich natolik, že po skončení války v rodném městečku spoluzakládal místní KSČ. 

Začátkem 50. let patřil k vůbec prvním absolventům nově založené FAMU a v tandemu s dalším Moravákem Karlem Kachyňou točil prorežimní dokumentární snímky. Pravou tvář stalinismu prý odhalil až při cestě s armádním filmem do Číny a Sovětského svazu počátkem 50. let. 

V roce 1957 natočil Jasný podle stejnojmenného dramatu Pavla Kohouta z armádního prostředí film Zářijové noci, který byl ve své době vnímán jako jeden z prvních závanů kritického myšlení. Nad průměrnou šeď tehdejší produkce výrazně vynikla i Jasného o rok mladší Touha, v níž se poprvé ukázal ve své nejsilnější, poeticko-lyrické poloze. Režisér tehdy prožíval velmi těžké období – v krátkém sledu se mu narodilo mrtvé dítě, zemřela jeho matka i manželka. 

„Kocour“ znamenal průlom a ohlásil příchod nové vlny v Československu

Přelomem v Jasného kariéře byl jeho pohádkový snímek Až přijde kocour, který natočil v roce 1963 za spolupráce s Jiřím Brdečkou a Janem Werichem. Režisér za něj dostal celou řadu ocenění včetně Zvláštní ceny poroty v Cannes a přes noc se stal mezinárodně uznávaným tvůrcem. „Kocour“ ohlásil příchod československé nové vlny a byl prvním hraným filmem po 15 letech, který si za hranicemi vydobyl takové uznání. 

Mezinárodní úspěch umožnil Jasnému cestovat, ale zlepšil také jeho vyjednávací pozici vůči vládnoucímu režimu. Mohl si dovolit odmítnout spolupráci se Státní bezpečností (StB) pod pohrůžkou, že spáchá sebevraždu. Zaručil se za něj sám generální tajemník Antonín Novotný.

Po několika letech tvůrčího zrání i potíží se schvalovacími orgány se Jasnému nakonec podařilo realizovat i jeho životní dílo – filmovou kroniku Všichni dobří rodáci. V ní s nezapomenutelným kouzlem zachytil osud „malých“ lidí ve svém rodném městě po válce a rozpad tradičního života, spjatého s přírodou, ve víru „velkých“ společenských proměn.

Jeho poslední větou „Sbohem, všichni moji dobří rodáci, a kdybychom se více neviděli, vyplň se osude…“ se Jasný symbolicky rozloučil i se svou zemí. Snímek totiž vydržel v kinech tři měsíce, pak skončil na více než dvacet let v trezoru. Když v roce 1969 získal Jasný cenu za režii na festivalu v Cannes, Československo již okupovala vojska Varšavské smlouvy. Svůj osud zpečetil krátkým žalmem za pokořenou zemi Česká rapsodie. 

Po sovětské okupaci zbývalo vězení, tvůrčí smrt či emigrace

Podle jeho slov zbývalo jen vězení, morální i tvůrčí smrt nebo emigrace, kterou si nakonec v roce 1970 zvolil. Doma jeho filmy skončily v trezorech, v zahraničí se však neztratil. Ve vídeňském Burgtheatru režíroval hry Václava Havla a v roce 1975 natočil podle knihy svého přítele (a nositele Nobelovy ceny za literaturu) Heinricha Bölla snímek Klaunovy názory, který si vysloužil oscarovou nominaci. V polovině 80. let pak našel nový domov v New Yorku, kde zakotvil i jako univerzitní pedagog. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Do českých kin se vrátil v roce 1999 filmem Návrat ztraceného ráje, volně navazujícím na jeho Rodáky, o tři roky později se například podílel na mezinárodním dokumentárním projektu Stevena Spielberga o holocaustu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 9 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...