Zemřel spisovatel Cormac McCarthy, za román Cesta získal Pulitzerovu cenu

Ve věku 89 let v úterý zemřel jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů současnosti Cormac McCarthy. Podle agentury AP to oznámilo jeho nakladatelství. Prozaik, dramatik a scenárista získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu za postapokalyptický román Cesta. Popularitu mu přinášely také filmové přepisy jeho děl.

McCarthy zemřel přirozenou smrtí ve svém domě v Santa Fe v Novém Mexiku, stojí v prohlášení nakladatelství Penguin Random House, které cituje autorova syna Johna McCarthyho.

Kromě Pulitzerovy ceny získal Cormac McCarthy také Národní knižní cenu za román Všichni krásní koně z roku 1992. Celosvětový boom literátovi zajistilo zfilmování díla Tahle země není pro starý (2005), o nějž se zasloužili Joel a Ethan Coenové. Novodobý western z prostředí americko-mexických hranic obdržel v roce 2008 čtyři Oscary.

AP označila McCarthyho za pravděpodobně největšího amerického romanopisce od dob Ernesta Hemingwaye nebo Williama Faulknera, k nimž byl ostatně někdy přirovnáván. Bývá rovněž považován za kronikáře moderní Ameriky.

Rodák z Providence ve státě Rhode Island (20. července 1933) dětství prožil v Knoxville v Tennessee, kam se s rodiči přestěhoval. Na tamní univerzitě studoval umění, poté nastoupil k letectvu a sloužil na Aljašce, a nakonec se usadil v Chicagu, kde vydal svůj první román Strážce sadu (1965). Kniha vzbudila pozornost literární kritiky a McCarthy za ni obdržel Faulknerovu cenu.

Z pobytu v Tennessee „vytěžil“ jak krátký román Dítě Boží (1973), tak především částečně autobiografický román Suttree (1979), na němž pracoval s přestávkami téměř dvacet let. V roce 1985 mu vyšel román Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě.

Celonárodní i světový ohlas mu však přinesla až jeho šestá kniha – román Všichni krásní koně (1992), oceněný Národní knižní cenou, který se stal první částí takzvané Hraniční trilogie. Její pokračování tvoří román Hranice (1994) a Místa na planině (1998). Přesto byl dlouho považován za nepříliš známého. List The New York Times jej kdysi nazval „nejlepším z neznámých“ spisovatelů v USA. Poukázal tak na skutečnost, že autor, který již žil v ústraní v Novém Mexiku, poskytoval jen minimum rozhovorů a bedlivě si hlídal soukromí. McCarthy nepořádal veřejná čtení, nepublikoval články, neučil v kurzech psaní a velkou část svého života prý neměl ani vlastního agenta.

V roce 2005 vydal knihu Tahle země není pro starý. Tento novodobý western z prostředí americko-mexických hranic převedli do filmové podoby bratři Coenové, snímek získal čtyři Oscary a také způsobil celosvětový zájem o McCarthyho. Zfilmována byla později i Cesta, která syrově líčí svět po blíže nespecifikované apokalypse, kterým prochází otec s osmiletým synem – sám autor měl v té době stejně starého potomka.

McCarthy psal také divadelní hry (Kameník, Sunset Limited: Román v dramatu) a filmové scénáře. V češtině vyšla většina jeho knih. V roce 2011 měla v Brně českou i evropskou premiéru hra Sunset Limited, kterou brněnští divadelníci nastudovali pod názvem Expres na západ.

Literární kritik Harold Bloom ho zařadil mezi čtyři nejvýznamnější americké romanopisce současnosti. Prozaik, dramatik a scenárista získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu za Cestu. Někdy býval označován za „věčného čekatele“ na Nobelovu cenu.

McCarthy je označován kronikářem moderní Ameriky, především oněch rozlehlých a málo obydlených plání Středozápadu, přes které v devatenáctém století táhly statisíce osadníků směrem na západ. Hlavním tématem jeho knih je právě onen těžko definovatelný prostor těchto plání, ve kterém se „spíše než duch zákonů a demokracie uplatní vyhrocený individualismus a právo silnějšího“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 21 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...