Zemřel velký hledač Ivan Vyskočil, šedá eminence divadla šedesátých let

Nahrávám video

Zemřel spisovatel, divadelník a pedagog Ivan Vyskočil, den po svých čtyřiadevadesátých narozeninách. Velký hledač, zneklidňovač a posedlík, jak ho v Dálkovém výslechu nazval Václav Havel, patřil k předním osobnostem divadelní alternativy. Mimo jiné spoluzakládal Divadlo Na zábradlí a byl osobností experimentální pražské scény Reduta. Objevil se i ve filmech jako příležitostný herec.

„Vždy ho bavilo hrát si, objevovat, ptát se a ponoukat,“ napsali o Ivanu Vyskočilovi autoři publikace Šest z šedesátých, věnované divadelním legendám malých scén. „V tvořivosti, schopnosti zkoušet, experimentovat a uvádět do souvislostí jsem si vždy liboval,“ přiznával sám Vyskočil.

Důležité není, co se nesmí, ale co se může

Vystudoval herectví a režii a následně i psychologii a pedagogiku. Z toho pak podle něj organicky a „ku potěše ducha“ vyrostlo to ostatní. K divadlu se dostal koncem padesátých let. S Jiřím Suchým rozjížděl legendární text-appealy v pražské Redutě. Vznik malých scén v té době šel proti zavedené praxi, kdy i umění vznikalo pod dohledem úřadů. 

„Není nutné vázat se na to, co se nesmí, ale na to, co se může. V opačném případě by si člověk mohl dělat nevědomky alibi pro svoji lenost. My jsme se v té době odvažovali. A protože bylo co nacházet, na co navazovat, komu odpovídat a s kým se sejít, tak se to začalo organicky objevovat. Zpočátku nešlo o umění, spíše o skutečnost, že se lidé mohli setkat, být pohromadě a rozumět si. Dnes to považují za samozřejmé,“ uvedl k tehdejší době Vyskočil.

Ivan Vyskočil a Jiří Suchý
Zdroj: ČTK

V Redutě s ním kromě Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra vystupovali také Josef Zíma, Ljuba Hermanová a Miroslav Horníček. „Bylo to skromné, vždyť co jsme mohli dělat na dvou metrech čtverečních? Navíc tyto prostory byly vyřazeny z užívání a objevilo se tam nové publikum. Zejména studenti byli citliví na určité signály, věděli, co potřebují, za čím a proč jít,“ vzpomínal.

Humor jako životní síla

Vyskočil se podílel i na vzniku Divadla Na zábradlí, kde byl prvním uměleckým šéfem. „Podstatný byl při tom všem právě moment objevování specifického humoru jakožto určité životní síly, které bylo velmi zapotřebí. Když totiž někde existuje stav nouze, máte daleko větší schopnost přijmout, co potřebujete. Nejste naobědvaný či zlhostejnělý,“ vysvětlil.

Po odchodu z tohoto divadla se vrátil do Reduty. Založil i vlastní klub Nedivadlo, v němž hrál až deset rolí najednou. Vyskočil bývá označován za vůdčího ducha, hybatele i šedou eminenci divadla šedesátých let. Divadlo v jeho podání je založeno na hravé komunikaci mezi aktéry představení a publikem. Bavilo ho rozehrávat absurdní a groteskní situace a příběhy.

Porevoluční kulturní scénu nehodnotil dobře. Považoval ji za přesycenou, ale zároveň i zahnojenou, zatímco tehdy byla podle něj ta zahnojenost všeobecně známá. „Dnes lidé nevědí, že ten škvár je škvár. Stále se domnívají, že to je chutné, i když je to kýč,“ uvedl v rozhovoru u příležitosti oslav osmdesátin.

Nahrávám video

Za normalizace kočovník, po revoluci profesor

V době normalizace upadl Vyskočil v nemilost, a tak spolu se svými divadelními partnery Evou Olmerovou, Pavlem Boškem, Leošem Suchařípou a dalšími kočoval po malých scénách v celé republice. Vedle toho vyučoval v lidové škole umění a u pedagogické činnosti zůstal i po pádu komunismu.

Kromě řady divadelních a rozhlasových her napsal sbírky povídek, zahrál si i v několika filmech, například O slavnosti a hostech, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Akumulátor 1 či Kytice, ale kývl i na roli historika umění v Kamarádovi do deště. 

Léta vedl Katedru autorské tvorby a pedagogiky na DAMU. V roce 1992 byl jmenován profesorem. Oceňoval, že se od svých žáků sám hodně dozvěděl. „Radost ze setkání je pro mě nejlákavější a nejpřitažlivější,“ říkal v souvislosti se svou pedagogickou činností. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...