Znovu se narodil ve čtrnácti. Chlapec z bloku 66 vypráví svůj příběh v knize

Nahrávám video

Přežil ghetto na předměstí svého rodného města v Zakarpatské oblasti i koncentrační tábory Osvětim a Buchenwald. Život mu zachránilo umístění na takzvaném Kinderblocku, tedy dětském bloku. Vzpomínky dnes třiadevadesátiletého Mošeho Kesslera zapsala profesorka Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Limor Regevová. Kniha Chlapec z bloku 66 teď vychází i v českém překladu.

Kniha prostřednictvím vzpomínek Mošeho Kesslera, fotografií, kreseb a dalších dokumentů přibližuje osud jedné židovské rodiny z individuální perspektivy. A to jak během holocaustu za druhé světové války, tak po ní.

Kessler se narodil ve městě Berehovo na Podkarpatské Rusi, která tehdy byla součástí Československa, než musela být v roce 1938 odstoupena Maďarsku. Jedna z prvních věcí, která následovala, bylo omezení práv Židů. Kessler za své druhé datum narození označuje ale ještě 11. duben 1945 – den, kdy americká armáda osvobodila koncentrační tábor Buchenwald.

„Tady žádné židovské děti nejsou“

Když Moše vyšel z bran lágru, bylo mu čtrnáct let a vážil pětatřicet kilo. Spolu s ním se vrátilo do života dalších 903 dětí z Bloku 66. Ten vedl rodák z Třebíče, předválečný komunista Antonín Kalina, který byl v Buchenwaldu vězněn z politických důvodů téměř od začátku války.

Židovské chlapce ve věku dvanáct až šestnáct let se mu podařilo v posledních válečných měsících zachránit před smrtí riskováním vlastního života. Na barák pověsil ceduli upozorňující na karanténu kvůli tyfu, aby odradil dozorce do bloku chodit. V dokumentech dětí přepisoval židovskou víru na křesťanskou.

Využil i toho, že od roku 1944 po bombardování v Buchenwaldu neexistovala centrální kartotéka vězňů. Všechny děti si na jeho povel vypáraly žluté nášivky, značící, že jsou Židé. „Do bloku přišli příslušníci SS a křičeli: Všichni Židé ven! Kalina ale řekl: žádné Židy tady nemám,“ vzpomíná Kessler.

Poučit se z minulosti

Po osvobození tábora dostaly děti nabídku emigrovat do Spojených států. Většina z nich se neměla kam vrátit a některé chtěly zapomenout i na svou židovskou identitu. Moše ale odmítl, chtěl se podívat domů.

„Berehovo bylo rozbité. Našel jsem tam sestřenici a řekla mi: Tvoje maminka žije. Když se máma vrátila, brečela a já jí říkám: Já už nedokážu brečet, proč ty brečíš?“ vyprávěl Kessler o pohnutých okamžicích po návratu. V Berehovu, které se spolu s někdejší Podkarpatskou Rusí stalo součástí Sovětského svazu, ale nakonec nezůstal. Odešel do Izraele.

„Nejdůležitějším vzkazem příběhu je pamatovat si, co se odehrávalo, a vždy se poučit z minulosti,“ říká autorka knihy Limor Regevová. „Když mi zavolal, že čtení knihy bylo jako sledování filmu vlastního života, věděla jsem, že jsme oba zvládli projít tuto cestu bez ublížení na duši.“

Moše Kessler nyní po dlouhých dekádách mlčení jezdí se svým příběhem po setkáních v zahraničí. Přeje si, aby se jeho příběh stal lekcí odvahy, hodnot a především lásky k zemi a k člověku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...