Podle odhadů je v Česku až dva a půl tisíce novinářů a novinářek. Každý čtvrtý je aktivní na Twitteru. Berou ho jako nejrychlejší zdroj informací. Některé redakce navíc tweetování i vyžadují. Není se čemu divit, nejpopulárnější novinářské účty mají přes 260 tisíc sledujících. Které to jsou? Jak a proč jejich majitelé na sociální síti začínali? A může bez ní dnes novinář ještě vůbec fungovat? Tématu se věnuje nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.
„Sedím doma a kopu se do zadku,“ napsal na svůj twitterový účet Miloš Čermák 12. listopadu 2007. Byl to jeho vůbec první tweet. Dostal za něj tehdy pět lajků. Teď šéfredaktor serveru iHNed.cz patří mezi nejsledovanější desítku novinářů a novinářek na českém Twitteru.
Seznam těch nejaktivnějších sestavil mediální analytik Josef Šlerka. „Odhaduje se, že v Česku je kolem dvou, dvou a půl tisíc novinářů, my jsme na Twitteru našli zhruba 700 účtů, což znamená, že víc jak jedna třetina jich tam je určitě,“ komentuje.
Pomyslnému žebříčku twitterové popularity kraluje Martin Veselovský. Sleduje ho přesně 276 760 lidí. „Ale nic jsem pro to neudělal, přišlo to mimoděk. Pamatuju si jeden, mám pocit, že dokonce z prvních tweetů, něco jako: Hurá jdu po Čermákovi! Ten byl tehdy na Twitteru ikona. Pak jsem se během několika let posunul hrozně nahoru a vlastně moc nevím, kvůli čemu,“ říká moderátor DVTV.
Čistě profesní věc
Účet si Veselovský založil před sedmi lety kvůli první přímé volbě prezidenta. Bral to proto jako čistě profesní věc. Ani dnes není na sociálních sítích příliš osobní. „Moje zkušenost je taková, že jsem doslova několik hostů od DVTV odehnal tím, co jsem napsal na Twitter, a od té doby si dávám trošku větší pozor,“ vysvětluje a dodává: „Když budu opravdu hodně osobní, tak to může přinést jenom komplikaci s potenciálními hosty.“
Twitter je podle něj něco jako obří virtuální redakce. Novináři tam spíš píší pro novináře. „Mám pocit, a to tedy čistě z bubliny mých followerů, že zvlášť u českých novinářů je to velmi uzavřená skupina. Téměř všichni Twitter mají, všichni vědí všechno o svých názorech a moc se nepřekvapují. Zároveň do té bubliny není vpuštěn nikdo z venku. Jiný názor, než je řekněme nějaký liberální mainstream, je vlastně v té bublině přijímaný s mírnou nechutí,“ tvrdí Veselovský.
Nejrychlejší zdroj informací
I druhý nejsledovanější novinář českého Twitteru Jaromír Bosák si svůj účet založil před sedmi lety. Z mistrovství Evropy v Polsku měl s uživateli sdílet fotky a zážitky. Dnes ale sociální síť vnímá hlavně jako svůj vlastní zdroj. „Z Twitteru se dozvím daleko dřív než ze všech ostatních médií, co se děje, kdo co kde řekl, co se kde stalo,“ vysvětluje.
To potvrzuje i reportér Televize Seznam Filip Horký. Na Twitteru se poprvé objevil ještě jako středoškolák. „Zakládal jsem si ho někdy kolem roku 2008, 2009 vlastně spíš ze zvědavosti, ani jsem ho ze začátku vůbec nepoužíval,“ objasňuje Horký. Dnes už ho sleduje přes 80 tisíc lidí.
K čemu sociální síť využívá? „Jedna věc je čistě profesní, to znamená pro mě jako pro novináře je to absolutně nejrychlejší zdroj informací, když víte, jaké účty máte sledovat a kterým můžete věřit,“ říká Horký.
Jak Twitter používají jeho kolegové? Je to pro ně zdroj nebo spíš prostor pro vlastní propagaci? Kde je hranice mezi osobním a pracovním účtem? A co všechno si novinář na sociální síti může dovolit? Víc v nedělním Newsroomu.
