„Aby sa už Dyja nevylila“. Novomlýnské nádrže jsou v provozu tři dekády

V minulosti budilo vášně, předmětem sporů někdy bývá i dnes. V nížině pod Pavlovskými vrchy, kde se stékaly řeky Dyje, Jihlava a Svratka, vzniklo vodní dílo Nové Mlýny zejména proti povodním a jako vodní zdroj. Celé dílo bylo s poslední a největší dolní nádrží (Novomlýnskou) uvedeno do provozu před 30 lety, 3. března 1989.

Vodnímu dílu muselo ustoupit přes 1100 hektarů lužních lesů, pod hladinou tří nádrží zmizel tok Dyje v délce 28 kilometrů, celá řada rybníků, říčních ramen či kanálů, ale i vesnice Mušov, jejíž jediný pozůstatek – kostel – trčí z hladiny prostřední nádrže. V očích některých ekologů stále sporné dílo ale dokázalo zabránit rozšíření povodní na Břeclavsko v letech 1997, 2002 či 2010. 

Zatímco vodohospodáři přínos díla zejména pro vodní poměry na jižní Moravě oceňují a spokojeni jsou většinou například rybáři, turisté často žehrají na málo míst k rekreaci a často problematickou kvalitu vody. Spoustu výhrad měli a mají i ekologové. K posledním sporům mezi vodohospodáři a ekology ohledně nádrží patřila stavba dvou umělých ostrovů, které měly zvýšit plochy s vegetací ve střední nádrži, a problematika kolem navýšení hladiny nádrží.

Oblast pod Pálavou byla vždy krajinou protikladů. Nedostatek vody v období sucha a přívaly vod při častých povodních zde působily značné škody a podstatně ovlivňovaly veškerý život v oblasti. Snahy zlepšit vodní poměry a zabránit záplavám jsou proto na jižní Moravě a zejména na řece Dyji hodně staré.

Úpravy se řešily už na začátku 18. století

O úpravách Dyje se jednalo už v roce 1712. Tehdejší představa počítala se zabezpečením toku v úseku od ústí do řeky Moravy až po Znojmo. Morava a Dolní Rakousy jako země bývalé habsburské monarchie tehdy prosadily přednostní úpravu řeky mezi Jaroslavicemi a Novým Přerovem, která byla provedena v letech 1828–1831.

Další úpravy následovaly až po 50 letech, později bylo přijato nouzové řešení k ochraně Břeclavi: práce s přestávkami trvaly od roku 1911 až do roku 1933. Pokračovat se mělo i po druhé světové válce, byly však provedeny pouze naléhavé dílčí úpravy místního charakteru.

Teprve v roce 1954 byl přijat státní vodohospodářský plán, jehož hlavními cíli byla ochrana téměř 25 tisíc hektarů před záplavami, vytvoření zdroje vody, upravení vodního režimu ve prospěch zemědělských, lesnických a vodárenských zájmů, zvýšení minimálních průtoků na Dyji, vytvoření podmínek k chovu ryb a rekreaci či využití vody k výrobě energie.

Stavbu urychlily povodně

Klíčovou stavbou se přitom stala nádrž pro vyrovnání odtokových poměrů na Dyji, vodní dílo Nové Mlýny. Podle prvních studií mělo být zaplaveno území jen o rozloze 5400 hektarů, v pozdějším návrhu se ale již počítalo s rozdělením díla dvěma hrázemi na tři oddělené nádrže.

K urychlení výstavby přispěla dvouměsíční záplava na jaře 1956 a zvláště velká povodeň v roce 1965, kdy se voda vylila v polovině března a pokles začal až v červenci. Tehdy v kraji vzniklo rčení, že „když se Dyja v únoru vyleje, bude mít do roka ešče sedum mladých…“

Stavba Novomlýnských nádrží s celkovou plochou 32,3 km2 byla zahájena v roce 1975. Horní nádrž (Mušovská) byla uvedena do provozu v srpnu 1978, střední nádrž (Věstonická) v letech 1983 a 1987 a dolní nádrž (Novomlýnská) pak v roce 1989.

Horní nádrž s rozlohou 528 hektarů a maximální hloubkou 4,3 metru má kromě užitkového charakteru i rekreační účel, kdežto na střední nádrži, která má 1031 hektarů a jejíž největší hloubka je 5,3 metru, je rekreace zakázána a slouží jako přírodní rezervace pro hnízdění ptáků. V roce 2005 byla navíc tato střední nádrž vyhlášena v soustavě Natura 2000 ptačí oblastí, s cílem chránit vzácné druhy ptáků.

Nejlépe vypustit. Raději zvýšit

Dolní nádrž, jež je s rozlohou 1668 hektarů po Lipně a Orlíku třetí největší přehradou v Česku, je vodohospodářsky nejvýznamnější z celé soustavy. Úkolem této nádrže s maximální hloubkou 7,8 metru je snižovat špičky povodňových vln, zlepšit průtok a vyrábět elektřinu. Nádrž slouží také pro rekreaci (jachting, surfing) a rybolov.

Vedle kladů přinesly Novomlýnské nádrže i řadu problémů, zvláště nespokojeni byli a jsou ekologové, z nichž mnozí by nejraději nádrže buď úplně vypustili, nebo aspoň jejich hladinu snížili, aby uchránili různé rostliny a živočichy.

Opačný požadavek mají hygienici. Ti chtějí zase hladinu co nejvyšší, protože čím víc vody, tím se méně prohřívá, čímž rostou v létě méně sinice, řasy a vodní květ (nádrže jsou totiž velmi mělké, hloubka často nepřesahuje dva metry). A vodohospodáři zase musejí dodržovat výši hladiny podle manipulačního řádu.

Loni ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) v reakci na sucho a na poptávku zemědělců řekl, že letos by se mohla začít zvedat hladina střední a dolní nádrže o 35 centimetrů. Objem zadržené vody by se tak zvýšil o devět milionů metrů krychlových, které mají posloužit zemědělským závlahám a také lužním lesům v oboře Soutok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Tři obce na Brněnsku jsou bez pitné vody

V Česku vrcholí vlna veder. Ve třech obcích na Brněnsku došla pitná voda. Domašov, Rudka a Říčky mají teď vodu odebírat z přistavených kontejnerů. Vyplývá to z oznámení Dobrovolného svazku obcí Domašovsko. Ten upozorňuje, že zásoby z kontejnerů je nutné převařit.
před 33 mminutami

Demoliční firma by měla ve středu převzít vyhořelou budovu ve Zlíně

Vyhořelou výškovou budovu v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně plánuje společnost Cream, která ji vlastní a měla v ní i své sídlo, předat ve středu 5. srpna demoliční firmě Build Synergy. Ta by měla hlavní torzo zbourat do 25 pracovních dní. Využije k tomu především demoliční bagr, který bude pomocí hydraulických nůžek odshora rozebírat zničenou budovu.
před 2 hhodinami

ŽivěPrvní rekord padl už před devátou. Sledujte, jak rostou teploty

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána, do desáté dopoledne už totiž padly rovnou tři rekordy pro tento den.
před 2 hhodinami

Nelegální hřbitov domácích mazlíčků u Turnova musí zmizet

Přibližně stovka zvířecích hrobů vznikla během třiceti let v lese na okraji Turnova. Správce pozemků pietní místo dosud toleroval, kvůli jeho rozšiřování ale nařídil odstranit vše, co se nachází na povrchu. Ostatky zvířat mohou v zemi zůstat. Lhůtu stanovil do konce listopadu.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 16 hhodinami

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 17 hhodinami

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.