Boskovice jsou historickým městem roku. Slaví 800 let od první písemné zmínky

Historickým městem roku 2021 se staly Boskovice z Jihomoravského kraje. Cena je odměnou za nejlepší využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění je spojené s finančním bonusem milion korun na další péči o památky.

„Je to pro nás dárek k narozeninám. Boskovice letos slaví osm set let od první písemné zmínky. My už dlouho historickým městem jsme, ale teď už na to máme glejt,“ okomentoval výsledek starosta Jaroslav Dohnálek (ODS), který ocenění převzal na pražském Žofíně.

Boskovice loni opravily s dotací z programu regenerace tři kulturní památky na svém území. Byl to židovský dům s rituální lázní, kde se obnovovala fasáda, stejně jako u dalšího domu v židovské čtvrti.

Na hradě se pak restauroval dřevěný rumpál u studny. Podle boskovického kastelána Milana Vaněrky jde o jeden ze dvou dochovaných šlapacích rumpálů v republice, podobný je ještě na Karlštejně. Boskovické šlapací kolo pochází přibližně z roku 1671. Šlapáním ho poháněl jeden člověk, v dobových materiálech jsou zmiňovaní i oslíci, uvádí vedení města.

„Opravujeme průběžně, nejen loni, v uplynulém roce jsme se soustředili více na památky soukromé než ty ve správě města. Snažíme se také o regulaci reklamy, chceme eliminovat křiklavé svítivé nápisy a věříme, že to bude přívětivější pro obyvatele města i jeho návštěvníky,“ popisuje starosta.

Městská památková zóna Boskovice byla vyhlášena v roce 1990 a skládá se ze tří relativně samostatných celků – města v hradbách, zámeckého areálu a bývalé židovské čtvrti. Zaujímá tak téměř celou plochu historické části města. Zahrnuje třicet sedm nemovitých kulturních památek, z nichž nejvýznamnější jsou hrad, zámek, zámecký skleník, kostel svatého Jakuba staršího, radnice, synagoga, židovský hřbitov a rezidence.

Na celém území Boskovic je třiapadesát nemovitých kulturních památek. V Česku unikátní je soubor staveb bývalého židovského ghetta, které je po ghettu třebíčském nejzachovalejší charakteristickou zástavbou tohoto typu v zemi.

Další města ve finále

Ve finále soutěže letos byly také Kroměříž, Prachatice, Frenštát pod Radhoštěm, Horažďovice, Hradec Králové, Kolín, Letohrad, Loket, Lipník nad Bečvou, Lomnice nad Popelkou, Telč, Žatec a městská část Praha 1. Z těchto vítězů za jednotlivé kraje dostala Cenu ministra pro místní rozvoj města Loket a Telč. Dostávají odměnu sto tisíc korun stejně jako všichni krajští vítězové.

V Česku je na čtyřicet tisíc nemovitých památek a po čtyřech desítkách památkových rezervací a zón. Z programu regenerace bylo za třicet let jeho existence použito ze státního rozpočtu pět a tři čtvrtě miliardy korun a s dalšími penězi sdruženými od obcí a vlastníků se opravilo kolem osmnácti tisíc památek za víc než čtrnáct miliard korun.

Programy na obnovu památek

Loni program na obnovu památek poskytl přes sto šedesát milionů korun podobně jako v prvním pandemickém roce 2020. Letos však má k dispozici podle zástupců Ministerstva kultury jen sto dvanáct milionů korun. Resort spravuje osm památkových programů, v minulých několika letech měly všechny k dispozici kolem šesti set milionů korun.

Jeden z nich – program Podpora obnovy kulturních památek – prostřednictvím obcí s rozšířenou působností ale letos ministerstvo kvůli úsporám neotevřelo. Říká, že je jen pozastaven, a vlastníci mohli žádat o příspěvek v některých dalších programech.

V posledních letech se z programu čerpalo ročně přibližně sto čtyřicet milionů korun, za které se opravilo vždy kolem sedmi set památek. Největším příjemcem peněz z tohoto programu bývá církev, jejíž subjekty dosáhnou přibližně na polovinu peněz.

Soutěž o titul historického města roku pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj, která oceňují nejlepší uplatnění dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. V programu se na opravy sdružují peníze státní, obecní i od vlastníka. Město Boskovice bylo ve finále soutěže už dvakrát před letošní účastí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 9 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...