Byli jsme odhodláni se jim s lehkými zbraněmi postavit, vzpomíná voják na srpen 1968

Nahrávám video

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 zastihl Josefa Bartoška na vojně. Sloužil v holešovských kasárnách, které jako jediné v Československu s okupanty nespolupracovaly a bránu i přes nařízení vlády neotevřely.

Ačkoliv neměl Josef Bartošek jako věřící nestraník dobrý kádrový posudek, v politicky uvolněném roce 1966 nastoupil i díky výborné fyzické kondici k elitní vojenské jednotce zvláštního určení – 7. výsadkovému pluku v Holešově. „Otec mi vždycky říkal, že by bylo dobré, kdybych se dostal na vojnu kamkoliv jinam, jenom ne do Holešova. Tam byla nejhorší vojenská služba, nejtvrdší výcvik,“ vzpomíná Josef Bartošek. Povolávací rozkaz však dostal právě tam.

V tvrdém výcviku musel kromě fyzické zdatnosti prokázat také psychickou odolnost. Předchůdci jednotky byli britští commandos, tedy specialisté na zpravodajsko-diverzní činnost. „Naše speciální zaměření, které britští commandos neměli, bylo ničení zbraní hromadného ničení,“ vysvětluje Bartošek.

„Byli jsme obklíčeni, mířily na nás tanky“

Vpád vojáků Varšavské smlouvy do Československa ho zastihl v holešovských kasárnách několik dnů před odchodem do civilu. „Já si myslím, že nálada v ten moment byla úplně jednoznačná, jednotná a řekl bych přímo protiruská,“ říká pamětník. „Velitel roty si čistil pistoli a zpíval si při tom písničku ‚Za život, život dám, i když nerad umírám‘, tak to bylo takové pohnuté. Ale jinak se nic nedělo a čekali jsme až do rána. A ráno, když jsme šli na snídani, už jsme byli obklíčeni sovětskými tanky a mířily na nás kanony,“ popisuje.

Holešovská kasárna s okupanty nespolupracovala a bránu sovětským vojákům, i přes nařízení vlády, neotevřela. Naopak byla v pohotovosti a připravena k obraně.

„Mohli nás považovat za vzbouřence a zastřelit“

„Já konkrétně jsem měl přidělený sektor ze zadní strany kasáren. Dostal jsem k ruce kulometčíka a pancéřovníka a měli jsme bránit vstupu ruských tanků, které stály na silnici. Vzápětí jsme byli odvoláni, že naše rota dostane jiný úkol, že kruhovou obranu budou zajišťovat bojové roty,“ vzpomíná na srpnový den roku 1968 Bartošek. „Museli jsme odevzdat vojenské knížky a velitel roty nám řekl, že jdeme na práci v civilu a jestli jsme si vědomi toho, že pokud nás Rusáci chytnou, budou nás považovat za záškodníky nebo za vzbouřence a mohou nás třeba i zastřelit,“ popisuje.

Kdo nechtěl, jít nemusel, všichni ale šli dobrovolně. „Já jsem měl škorpion v aktovce. To je právě zajímavost, že tento samopal byl vyvinutý speciálně pro náš útvar,“ říká. Ve městě měli tři stanoviště, odkud pozorovali provoz a hlásili pohyb sovětských aut – městský národní výbor, poštu a spořitelnu. „Z útvaru nám natáhli speciální telefonní linku, kterou jsme měli přímo do té místnosti, samostatnou, která byla jenom od nás na velení útvaru. Nebylo to tak jednoduché jako dnes, kdy má každý mobil,“ vysvětluje.

Sovětští důstojníci přijeli na obhlídku už v červnu

Holešovský útvar byl podle Bartoška v rámci celé Varšavské smlouvy známý a hodnocen jako nejlepší. Vojáci armád Varšavské smlouvy jezdili do Holešova získávat zkušenosti. „Oni ti ruští důstojníci byli u nás a zajímali se o to, jaký máme výcvik, jaké máme zbraně, jakou máme taktiku, co dokážeme. A to byli potom konkrétně ti, kteří tady 21. srpna přijeli – ti, kteří tu předtím byli na přátelské návštěvě,“ říká Bartošek. Domnívá se proto, že už v červnu bylo o invazi rozhodnuto.

„My jsme byli přesvědčeni, že jsme natolik dobře vycvičeni, že jsme schopni se postavit i jednotce, která byla rozhodně silnější než my, protože tady bylo minimálně deset tanků a další vozidla. Byli jsme odhodláni se jim s našimi lehkými zbraněmi postavit. To byla taková válka nervů, kdy oni chtěli, abychom je pustili do kasáren,“ říká pamětník.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Plukovník tanky do kasáren nepustil

To velitel pluku odmítl. Odmítl je i tehdy, když si chtěli v kasárnách nabrat jen vodu. „Plukovník Šedina nám potom vykládal, že jim říkal, ať ty tanky odtáhnou od kasáren, že stačí, když zvedne ruku a mávne, a ze všech oken se vysunou pancéřovky,“ popisuje Bartošek napjatou situaci. Sověti skutečně v první fázi tanky stáhli do pole, ale v druhé fázi zamířili až za Přílepy.

Josefa Bartoška mrzí, že si dnes lidé svobody neváží. „Kdyby zažili padesátá léta, uvědomili by si, že žijí v takové svobodě a blahobytu. Na té době žádná pozitiva nebyla. To bylo všechno draze zaplacené pronásledováním, šikanováním a nesvobodou,“ zdůrazňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 3 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...