Gottwald mi napsal, že nemůžu dospět v komunistického inteligenta, vzpomíná syn živnostníka

Nahrávám video

František Šik zažil jako dítě válku v Chrlicích i kolektivizaci vesnice. Otec byl živnostník, bratr kněz. S cejchem třídního nepřítele proto nemohl ani studovat, ani jezdit do zahraničí. Režim ho ale nezlomil. Nejdůležitější je, podle osmaosmdesátiletého pamětníka, v životě zdraví a dobré je nelhat a nekrást, aby člověk neměl výčitky svědomí.

Za druhé světové války byl František Šik malý školák. Pamatuje si první nálety, kdy při poplachu museli utíkat do sklepa ve škole. Byl také svědkem toho, když gestapo odvedlo muže, kteří byli členy místní odbojové skupiny. „Většinu jich popravili. My jsme slyšeli křik, potom pláč, a pak odjížděli. Pamatuji si, že měli kožené kabáty a zelené klobouky,“ popisuje.

Nedaleko jeho domova bydleli němečtí vojáci. Letadlo na dvůr shodilo bombu a tři vojáky zabilo. „Tenkrát je vystrojili, měli nové uniformy. Nesli je tam, kde končí ulice Pod Topoly, je tam kříž a dnes dětské hřiště. Tam je pochovali. Ale představte si, druhý den ráno jsme přišli a vojáci byli venku na zemi, úplně nazí. Vykopali je, sebrali jim všechno, co měli na sobě, a odešli,“ popisuje. Kdo to udělal, se prý nikdy nezjistilo.

Viděl také největší německé letadlo nazvané Gigant. „Když přelétal přes ulici, všichni jsme u toho byli, protože už z dálky to hřmělo. Měl šest motorů, úplně se tady zatmělo,“ vzpomíná.

Sousedka mu zachránila život

Při jednom z náletů mohl přijít o život, ale zachránila ho sousedka. „Šel jsem ze školy, ona šla za mnou od vlaku. Letěla dvě letadla, ona se mnou práskla o zem, a lehla si na mě. Byl tam topol, který byl do půlky uražený. Mně se nic nestalo, jí také ne. Vlastně mě zachránila, protože kdybychom bývali byli šli normálně, tak by nás to určitě zasáhlo,“ vypráví pamětník.

Františku Šikovi také, téměř před očima, nechal ruský důstojník zastřelit vojáka. „Šel jsem s tatínkem do obce navštívit jeho rodiče. Stál tam důstojník a asi tři vojáci. Ukazoval na nás, abychom šli rychle. Ušli jsme asi padesát kroků a uslyšeli jsme tři nebo čtyři výstřely. Jednoho vojáka zastřelili. Říkalo se, že znásilnil nějakou paní,“ vysvětluje.

Vzpomíná i na Leopolda Šroma. Chrlický rodák a letec RAF se v obci stal legendou. V živé paměti má jeho poválečné přistání s dvouplošníkem u vesnice. A také historky z bojů, které místním ochotně vyprávěl při žňových pracích. „Byl trpělivý, jenom se usmíval. Měli ho tady rádi všichni. Jak se někde objevil, tak byl obletovaný. Byl úžasně populární,“ popisuje válečného veterána Šik.

Bylo to jako volba papeže

Chrlice, coby zemědělskou vesnici, čekala po válce kolektivizace. „Když se zakládalo JZD, tak to bylo, jako když volí papeže. Dokud nepodepsal, tak ho nepustili ze sklepa od Filů ven,“ říká.

Tenkrát měl ovšem jiné starosti. Přes dobrý prospěch nechtěli vzít syna živnostníka na žádnou školu. „Náš otec neřekl nikdy proti nikomu křivé slovo, ale byl živnostník, pro ně jsem byl třídní nepřítel,“ vysvětluje. „Prezident Klement Gottwald mi napsal, že nemůžu dospět v komunistického inteligenta, že neexistuje, abych přestoupil na nějakou školu. Dělal jsem zkoušky i na zdravotní sestru a nikam jsem se nedostal,“ říká.

Bratr farář

Vadilo také, že se jeho bratr Josef stal knězem. Za totality kněžské povolání vykonávat ale nemohl, pracoval v Chiraně. Vrátil se k němu až po sametové revoluci a působil celou dobu v kostele svatého Tomáše v Brně.

Nakonec se František Šik vyučil elektromontérem. Ve večerní škole si později, když si špatný původ odpracoval na montážích, mohl dodělat maturitu. „Dělal jsem projekty i pro zahraničí, ale když přišlo na věc, tak tam jel místo mě vždycky někdo jiný,“ vysvětluje.

S nadšením přivítal listopad 1989. Dnes je osmaosmdesátiletý senior v důchodu. Žije obklopen rodinou a přáteli. Pracuje na zahradě, věnuje se koníčkům. Vzpomínek na válku a válečné osudy má plnou knihovnu.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...