Ke zrušení zákazu jízdy na kolech v centru Prahy vedly soud hned dva důvody. První městská část nenabídla cyklistům dostatek objížděk a podle soudu navíc zvýšení bezpečnosti chodců mohla dosáhnout méně radikálními způsoby. Vyplývá to z rozsudku, který má ČT k dispozici.
„Soud dospěl k závěru, že cíle lze lépe dosáhnout jiným legislativním prostředkem, a to omezením maximální povolené rychlosti v dotčených oblastech,“ uvedl v odůvodnění rozsudku předseda senátu Slavomír Novák.
Soud tak dal za pravdu spolku Auto*Mat, že namísto úplného zákazu jízdy na kolech mohla Praha 1 přistoupit právě k omezení rychlosti jejich jízdy. To ale městská část v době přípravy zákazu odmítala. Argumentovala tím, že ne všechna kola jsou vybavena tachometrem.
Spolek Auto*Mat podal na jaře k záměru Prahy 1 řadu připomínek. Protestoval například proti tomu, že zákaz jízdy na kolech naruší cyklistické spojení mezi městskými částmi. Nespokojil se ani s odůvodněním, že jinak než úplným zákazem jízdy na kolech nepůjde zajistit bezpečnost chodců. Protože Praha 1 o připomínkách Auto*Matu nerozhodla a zákaz vydala, podal Auto*Mat žalobu, kterou se zrušení zákazu domáhal u soudu.
Omezení kol v nejužším centru hlavního města schválili radní Prahy 1 před loňskými prázdninami. Podle původních vyjádření městské části mělo omezení mířit hlavně proti takzvaným motorovým koloběžkám, které se začaly po centru metropole pohybovat po zákazu vozítek segway a ohrožovat chodce. Později zástupci městské části mluvili přímo o cyklistech, kteří podle nich ohrožovali chodce a obyvatelé Prahy 1 si na ně pravidelně stěžovali.
K regulaci jízdy na kolech Praha 1 přistoupila, aby tím zajistila větší bezpečnost chodců. V době od 10 do 17 hodin měla být jízda na kole úplně zakázaná v celkem šestatřiceti ulicích v centru Prahy.
Praha 1 proti všem
Centrální městská část zůstala ve svém boji za ulice bez cyklistů zcela osamocena. Proti omezení se postavil pražský magistrát a řada pražských politiků všech stran, sousední Praha 7, ministerstvo dopravy, některé firmy sídlící v zóně, kurýrní služby, ale také pražský dopravní podnik.
Podle magistrátu je omezení zbytečné, protože cyklisté nikoho neohrožují. „Omezení cyklistické dopravy je zdůvodněno potřebou zajištění bezpečného pohybu chodců a cyklistů. Z dostupných dat neplyne, že by navrhované opatření mělo průkazný dopad na bezpečnost chodců,“ uvedl magistrát a připomněl tři nahlášené nehody za deset let. Objížďky navíc měly podle magistrátu znamenat větší ohrožení pro dopravu než stávající trasy.
„Místo průjezdu centrálními pěšími zónami budou cyklisté nuceni na objízdných trasách nyní vyznačených cyklotras projet v součtu pětadevadesátkrát křižovatkami v běžném provozu, přitom v převážné většině se jedná o křižovatky s nerozlišenou předností,“ namítal magistrát.
Všech 65 připomínek radnice zamítla
Praze 1 přišlo proti konečnému návrhu omezení 65 připomínek. Nejčastěji směřovaly proti samotnému zákazu, navrženým objízdným trasám nebo argumentům o údajném ohrožení chodců.
Odbor dopravy ale všechny připomínky zamítl. Počet evidovaných střetů cyklistů s chodci nebo auty podle nich není podstatný, protože většinu nehod nebo komplikací podle nich nikdo nehlásí. Úředníci odmítli i připomínku dopravního podniku, podle nich nebudou mít cyklisté mezi kolejemi „žádný zásadní vliv na provoz tramvají“. Kurýrům pak vzkázali, že svá kola včetně nákladních mohou vést.
Na stížnost, že se omezuje dopravní obslužnost, úředníci odpověděli: „Dopravní obslužnost cyklistickou dopravou je skutečně omezena bez náhrady, neboť omezení cyklistické dopravy v centrálních pěších zónách je cílem tohoto opatření.“
