Invaze chroustů na Moravě? Lesy jsou prý ohroženy, postřik je ale vyloučen

V oblasti Moravské Sahary hrozí podle lesníků poškození kořenového systému stromů. V okolí Bzence a Hodonína se po čtyřech letech opět rojí miliony chroustů maďalových. Do půdy kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou larvy, takzvané ponravy, které požírají kořeny stromů. Chemický postřik ale úřady kvůli ochraně přírody nepovolily.

Chroust maďalový se v oblasti rojil naposledy v roce 2015 a tehdy podle lesníků ohrožoval šest a půl tisíce hektaru lesů. Letos se vyskytuje i na Hodonínské doubravě, což znamená, že se areál zvětšil na osm tisíc hektarů. Podle odborníků chroust ohrožuje nejenom státní lesy, ale i obecní a soukromé.

„Ponravy nejčastěji likvidují mladé porosty do dvaceti let. Vyvíjí se ale i na kořenech starších stromů, které mohou po oslabení suchem také hynout,“ řekl Martin Zavrtálek z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů České republiky.  

Larva chrousta maďalového, takzvaná ponrava
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

V oblasti rostou mladší porosty asi na 650 hektarech. Od roku 2015 ponravy poškodily kořeny stromů téměř na 147 hektarech lesa, to je asi čtyřicet procent uměle či přirozeně obnovených tamějších lesních ploch. 

V květnu 2012 zničil oheň na Moravské Sahaře asi 165 hektarů lesa, šlo o největší přírodní požár v novodobé historii Česka. Obnova lokality se komplikuje, některé plochy musely být zalesněny poněkolikáté a larvy likvidují právě tyto mladé porosty. „Škoda za poslední čtyři roky je vyčíslena minimálně na dvacet milionů korun. Jde především o neúspěšné obnovy porostů, neustálé opakované vysazování,“ řekl Strakoš.

Postřik neprošel před čtyřmi lety ani letos

Poškození kořenového systému mladých stromů by mohl zabránit chemický postřik, který Lesy České republiky připravovaly už v roce 2015. Podle znalců by ale nebyl v souladu s ochranou přírody, protože by kromě chroustů zabil i jiné živočichy.

Podle požadavku krajského úřadu jsme zadali zpracování biologického hodnocení záměru. Znalec v něm zásah označil jako rizikový z hlediska zájmů ochrany přírody a možnost získání potřebných zákonných výjimek zhodnotil jako málo reálnou.
Libor Strakoš
krajský ředitel Lesů ČR ve Zlíně

Vzhledem k tomu, že získat výjimky, které by postřik povolily, bylo málo pravděpodobné, o provedení zásahu už tehdy lesníci Jihomoravský kraj nežádali. Navíc i podle letošního posudku bylo vyhovění žádosti vyloučené. Letecké postřiky přitom populaci brouků úspěšně snížily už v letech 1999 a 2003.

„Velkoplošný postřik neselektivním insekticidem patří spíše do padesátých let minulého století, kdy se podobně používal třeba insekticid DDT. Odstranit škody způsobené gradací chroustů zcela nelze, ale riziko, že ponravy poškodí čerstvě vysazené stromy, lze alespoň snížit změnou lesního hospodaření,“ řekl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky František Pelc.

Například by se měla plánovat těžba i zalesňování s ohledem na životní cyklus chrousta a vysazovat ve větší míře jiné stromy než borovice. Podle Pelce je to podobné jako s kůrovcem, kdy se na lesích podepisuje nevhodná skladba a způsob hospodaření.

Dospělí jedinci chrousta maďalového ožírají listy stromů
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Lesy ohrožuje i přemnožená můra

Další hrozbou pro lesy, zejména borové porosty, je přemnožení můry sosnokaze, která se loni vyskytovala na více než dvou tisících hektarech lesa.  Letos je podle odborníků ohrožena další tisícovka hektarů. 

Podle Zavrtálka se tento škůdce naposledy v zemi přemnožil ve 30. letech minulého století. „Housenky žijí v korunách stromů a ožírají jehlice. Při opakovaném žíru stromy obtížně regenerují a postupně hynou,“ upřesnil s tím, že i tohoto škůdce by zlikvidoval chemický postřik. 

Na Moravě se jim daří a nemají nepřátele

Oba škůdce v zasažené oblasti zkoumají studenti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně pod vedením profesora Emanuela Kuly. Podle něj jsou příčinou velkých škod způsobených chroustem příhodné stanovištní podmínky, minimum přirozených nepřátel a omezené možnosti lesníků k uplatnění obranných opatření. 

„Z kontroly množství vajíček můry sosnokaze vyplývá několikanásobné překročení kritické hranice,“ upozornil Kula.  

  • Brouk z čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae). Dospělý jedinec měří 20–29 milimetrů. Je silně ochlupený a téměř celý hnědě zbarvený, s tmavšími bočními okraji krovek, tykadlovitý vějířek samců je delší než hlava. Larva dorůstá až osmi centimetrů.   
  • Dospělý brouk škodí v porostech středního a staršího věku, při přemnožení i v mladých porostech, nejčastěji v nižších, částečně i středních polohách. Napadá zejména duby, habr obecný, lípy a další listnaté dřeviny.
  • Larvy škodí zejména v mladých porostech, především na písčitých půdách. Okusují kořínky borovice lesní, případně dalších druhů borovic a smrku ztepilého. 
  • Příznaky poškození dospělým broukem se projevují v podobě žíru na listech v korunách stromů. Soustředěný je na okraje a horní části korun. Larvy poškozují kořenový systém sazenice ve školkách nebo výsadbách. U poškozených stromků se mění zbarvení asimilačních orgánů a odumírají části koruny. Po vytažení sazenice z půdy je na kořenech zřetelný žír. Menší kořínky chybí úplně, na větších kořenech jsou poškozeny povrchové vrstvy, často chybí i větší kořeny. 
  • Rojení chrousta maďalového probíhá obvykle už od počátku dubna až do začátku května. Samice kladou vajíčka na volné plochy. Larvy jsou aktivní od poloviny května do září a při zimování zalézají hlouběji do půdy. Celková doba vývoje je obvykle čtyři roky.
  • Zdroj: kurovcoveinfo.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...