Je těžké být uprchlíkem v jiné zemi, říká Michel Adler. S rodiči museli za války jako Židé také utíkat

Michel Adler se v kůži uprchlíka ocitl jako batole. S rodiči utíkal před nacisty z Francie do Švýcarska. Po válce rodina odcestovala do Ameriky. Nyní přijel do Brna, aby na tamním židovském hřbitově hledal příbuzné matčiných rodičů.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

„Nacházíme se pravděpodobně u hrobu mých příbuzných. Karel Kraus a Ludvik Kraus. Můj dědeček se jmenoval Ludvik. Štěpánka Krausová, to jméno mi nic neříká, ale je velmi pravděpodobné, že by to mohli být příbuzní. Bratranci mých prarodičů. Nejsem si jistý, ale je to velmi pravděpodobné,“ říká Michel Adler a klade kamínek na náhrobek na židovském hřbitově v Brně.

Rodina jeho matky pochází z Brna. „Všechno, co vím, je z rodokmenu, který jsem našel na internetu. Ještě než jsme sem přišli, byly tady už nějaké kamínky. Někdo je tedy naživu, nějaký příbuzný, který je zde položil. To je dobrá zpráva,“ míní pamětník.

Prarodiče zemřeli v koncentračním táboře

Michelovi rodiče se vzali ve Vídni v roce 1933. Po válce doma prý často mluvili o holocaustu a přemýšleli, co se stalo matčiným rodičům. „Byli deportováni z Vídně do města Terezín a potom do Treblinky,“ vypráví. Michelově babičce bylo 68 a dědovi 75 let, když odjeli transportem do Terezína. „Myslím, že udělali selekci. Že je poslali do krematoria,“ říká Michel.

Michel Ader se narodil v Lyonu, v roce 1941. „Žili jsme poměrně klidným životem, protože Lyon byl v té době svobodnou částí, pod vládou, která sídlila ve Vichy. Ale v listopadu roku 1942 nás obsadili Němci,“ vysvětluje. Tehdy jako Židé museli utéct. „Převaděč nás vzal přes hranice do Švýcarska jako nelegální přistěhovalce,“ vypráví Michel Adler.

Nahrávám video

Otec napsal o útěku knihu

Michelův otec psal knihu, měl ji v rukopise a on ji překládal z němčiny do angličtiny. „Otec v ní popisoval náš útěk z domova. Jak jsme se tiše plížili po schodech v obavě, že se sem už nikdy nevrátíme. Velice citlivě popsal, co to znamená být uprchlíkem, jaké to je, když musíte utéct ze země, ve které jste se procházeli po ulicích, chodili do přírody,“ podotýká pamětník.

„Víte, Švýcarsko má svoji vlastní politiku. Říká se jí transmigrace. To znamená, že vás země přijme jako uprchlíky, ale vy tou zemí jen projdete, přesunete se a Švýcarsko zase opustíte. Řeknou vám, že pro vás nemají místo. To je běžné, že jsou lidé proti uprchlíkům,“ vysvětluje.

Po válce odešla rodina do New Yorku

Během druhé světové války přijalo Švýcarsko dvaadvacet tisíc Židů. „Můj otec dostal skoro rok po válce pracovní povolení. Dostal práci v Curychu, tak jsme se přestěhovali do Curychu. Pak požádal o americká víza,“ vypráví.

Do New Yorku rodina odcestovala v roce 1951. „Když se na to dívám zpětně, tak si myslím, že odletět do New Yorku bylo dobré rozhodnutí. Ve Švýcarsku bylo stále mnoho nacionalistů, nebo jak to správně nazvat. A přistěhovalci tam byli, řekl bych, druhořadí obyvatelé,“ míní Adler.

„Je těžké být přistěhovalcem, třeba jako Ukrajinci. Jsou v cizí zemi a musí se s tím popasovat.
Nemyslím si, že se moje matka cítila v Americe jako doma. Ve Vídni mluvila svým jazykem, uměla ocenit vídeňské vtipy. Myslím, že nikdy neocenila americký humor, protože mu nerozuměla,“ vzpomíná pamětník.

Je podle něj důležité, aby lidé pochopili, jak se k sobě chovat. A také aby učitelé ve školách mluvili o holocaustu. „Cítím naprosté propojení s minulostí. Jsem moc rád, že jsem tu mohl být,“ uzavírá vyprávění u hrobu svých příbuzných na židovském hřbitově v Brně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...