Brněnská doprava v roce 2019 šlápla na brzdu. Uzavírky komplikovaly provoz po celém městě

Objížďky a uzavírky protkaly v uplynulém roce Brno. Druhé největší město Česka posely dopravní značky, které kvůli nejrůznějším opravám omezovaly provoz. Znepříjemňovaly cestu nejen řidičům, kteří si museli zvykat také na nová pravidla rezidentního parkování, ale i cestujícím městskou hromadnou dopravou. Nejvíce omezení připadlo tradičně na letní měsíce. A rok bylo uzavřené i brněnské hlavní nádraží, na které zajížděl jen zlomek vlaků.

První větší komplikace se v Brně objevily v dubnu na velkém městském okruhu. Řidičům se uzavřel most, který propojuje Kníničskou s Žabovřeskou ulicí. K tomu se pak o prázdninách přidala i výměna optických kabelů a bezpečnostního systému v Husovickém tunelu. Kvůli uzavírkám tak řidiči museli jezdit přes hustě zabydlené části města, kde auta blokovala ulice.

Průjezd městem nezjednodušila ani oprava Zábrdovického mostu, na který navíc navazovala i půlroční uzavírka ulice Cejl kvůli výměně parovodů. Jedna z vůbec neproblematičtějších ale byla v létě situace v Táborské ulici v Židenicích.

Kvůli dlouhodobým stavbám na Dornychu a Plotní si tudy řidiči zkracovali cestu, aby se u Zvonařky vyhnuli zdržení. Úzkou ulicí lemovanou dělnickými domky přitom vede i tramvajová trať. Desítky vozů s cestujícími tak hustá doprava zablokovala a spoje nabíraly až hodinové zpoždění.

Přehled stavebních prací a uzavírek v Brně v roce 2019
Zdroj: doprava–brno.cz

Méně aut – plynulejší doprava

Podle generálního ředitele Dopravního podniku města Brna (DPMB) Miloše Havránka by podobným situacím pomohlo, kdyby se snížil počet vozů v ulicích. Intenzita dopravy se přitom ale spíš zvyšuje.

„Mám obavu, že se to ani v příštím roce nepodaří. Je to věc, která se nedaří, nedaří se dlouhodobě a je otázka, jestli je vůbec šance na posun. Už jen našich 570 vozů celý den  v ulicích je samozřejmě hodně,“ uvedl Havránek. 

Podle radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) už ale město vykročilo směrem k řešení. „Zřídili jsme konečně koordinátora, který by měl postupem času stavy alespoň částečně usměrnit,“ řekl Kratochvíl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Uzavírky a objížďky ale dopomohly brněnskému dopravnímu podniku, který letos oslavil 150 let od vyjetí první koněspřežné tramvaje, i k jednomu úspěchu. „Letos jsme ujeli těsně pod 40 milionů vozokilometrů, což je famózní. Je tu i řada statisíců kilometrů najetých navíc, protože jsme v roce 2019 jezdili i náhradní hromadnou dopravu pro velkou vlakovou výluku,“ uvedl Havránek.

Autobusy tak vozily cestující na vlaková nádraží, to hlavní totiž procházelo opravami. V polovině prosince se Brňané konce jedné z dopravních komplikací dočkali: hlavní nádraží podle plánů znovu otevřelo v polovině prosince.

Rezidentní parkování volby přežilo, ale se změnami

Pokud se už řidiči prokousali městem plným uzavírek, museli hloubat nad tím, kde zaparkovat a jak zaplatit. Na začátku září, v den ročního výročí zavedení rezidentního parkování, se totiž jeho pravidla změnila.

Cena parkovacího oprávnění pro rezidenty i abonenty se snížila. Pozor si museli dát hlavně řidiči bez ročního oprávnění, Brno se totiž rozdělilo na tři návštěvnické zóny. V červené a zelené zóně musí řidiči za krátkodobé stání zaplatit v pracovní dny v jakoukoliv denní dobu, v modré zóně pak jen přes noc.

Rezidentní parkování, které bylo v Brně velkým tématem komunálních voleb, od jeho startu provázejí problémy. Registrační systém vypadával, řidiči si stěžovali na nepřehlednost parkovacích automatů, stání kontrolovala speciální auta s kamerami, jejich nasbíraná data ale měsíce zůstávala bez využití.

Bývalý primátor Petr Vokřál (ANO) přesto s novinkami nesouhlasí. „Za největší neúspěch osobně považuji změny v rezidentním parkování. To, na co si Brňané zvykli a začalo to fungovat, se teď zase změnilo. Volá mi řada lidí, kteří si stěžují, že se to změnilo v jejich neprospěch, a dožadují se, aby se to vrátilo,“ řekl Vokřál.

„Podařilo se nám dát dohromady rezidentní parkování, přenastavit ho tak, aby bylo friendly a uživatelsky příjemné i z hlediska komunikace s lidmi, softwarem, aplikacemi,“ kontroval Kratochvíl.

Cyklisté se neradují

Za příjemný a „friendly“ ale nejspíš nebudou uplynulý rok považovat brněnští cyklisté. V červenci totiž na podnět policistů začali městští úředníci s rušením cykloobousměrek – tedy ulic s jednosměrným provozem pro auta, ale obousměrným pro cyklisty. To podle Kratochvíla překvapilo i vedení města. „Byl jsem zaskočen poměrně velkým nesouladem při schvalování cykloobousměrek. Byl jsem zaskočený striktním výkladem policie,“ řekl.

Po protestech cyklistů se nakonec pracovníci magistrátu rozhodli většinu ponechat. Podle spolku Brno na kole je to ale málo. „Ostatní města pádí kupředu a Brno jediné v celé republice ruší prokazatelně bezpečnou cyklistickou infrastrukturu. V kontextu toho, co se děje jinde v republice, zařadilo zpátečku,“ popsal zástupce spolku Michal Šindelář. 

Cykloobousměrky v Brně
Zdroj: ČT24

Že se by se měla cyklistům věnovat dostatečná pozornost, potvrzuje i Kancelář architekta města Brna. „Více než 70 procent obyvatel Brna potřebuje k dosažení centrální části méně než sedm kilometrů. U většiny těchto cest lze automobilovou dopravu nahradit cyklodopravou nebo pěší chůzí,“ uvádí v publikaci Principy tvorby veřejných prostranství.

S rozvojem elektrokol nebo elektrokoloběžek se přitom podle týmu architektů dá očekávat, že se nároky na cyklistickou dopravu v Brně budou zvyšovat. A město by se na to mělo připravit. Podle Šindeláře ale magistrát nekoná. „V Brně to řeší jeden člověk na poloviční úvazek, zatímco v Praze se tomu věnuje celkem dvacet úvazků napříč městem a organizacemi a městskými částmi,“ uvedl. 

Rezervy má Brno i z pohledu cestujících s handicapem. Městem sice jezdí bezbariérové spoje a dopravní podnik nabízí lidem s postižením i služby Seniorbusu, jeho kapacity ale nestačí.

„Velmi často slyším stížnosti. V 90 procentech mi řeknou, že se tam nelze dovolat, že jsou s tím problémy. To z pohledu mých klientů na vozíčku nebo s handicapem nefunguje,“ přiblížila dopravní koordinátorka Ligy vozíčkářů Irena Benadová.

„My teď provozujeme čtyři vozy, to naprosto nestačí. Když volá nějaký starší člověk, tak si chce trochu i popovídat. Nechceme být neosobní, proto je linka tak zahlcená,“ přiznal ředitel Havránek. Podle něj už ale dopravní podnik spolu s magistrátem na posílení Seniorbusu pracuje.

Ani rok 2020 se bez komplikací v dopravě neobejde

Příští rok bude pokračovat dlouhodobá výstavba tramvajové trati v ulici Plotní, omezení kvůli tomu potrvají do konce srpna. Pracovat se ale začne i na prodloužení tramvaje 8, která by v roce 2022 měla první cestující dovézt k univerzitnímu kampusu. Nejprve ale dělníci budou muset začít s hloubením 619 metrů dlouhého tunelu, který povede od ulice Netroufalky. 

Pracovat se bude i na velkém městském okruhu, od září kvůli stavbám v Žabovřeské ulici začne dvouletá výluka tramvajové linky číslo 1, která tak nebude zajíždět do Bystrce a Komína. Dopravu v centru města pak od března bude brzdit oprava kolejiště v ulici Nové sady.

Cestující městskou hromadnou dopravou ale čekají i příjemné novinky, dopravní podnik na jaře do svých vozů rozmístí tři tisíce nových označovačů jízdenek, které umožní bezkontaktní platbu kartou. Do ulic také vyjedou dvě nové tramvaje Drak, které staví sami pracovníci dopravního podniku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...