Kanál Dunaj–Odra–Labe by zkrátil cestu zboží z Číny, ale dopravu by prodražily další logistické operace

Kanál Dunaj–Odra–Labe by sice zákazníky našel, ale zboží vhodného pro lodní dopravu je málo. Řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice málo. Trendy v logistice se podle něj soustředí na rychlost. Vzdálenost dopravy zboží z Číny by se vybudováním průplavu zkrátila, ale prodražilo by ji další překládání zboží. Čína chce dát navíc přednost vybudování železničního koridoru.

Můžeme si říct, kudy by zboží putovalo, kdyby vznikl kanál Dunaj–Odra–Labe?

V podstatě by došlo ke zkrácení přepravy. Lodě, které směřují z Číny, by dopluly do Středozemního moře. Odpadla by cesta kolem Španělska do Německa.

Dostali bychom se do Středozemního moře, do Bulharska do přístavu Konstanta, tam by se přeložilo na lodě říční a následně by pluly k Rakousku a Slovensku, kde by začal náš plánovaný kanál.

Byla by doprava po kanálu Dunaj–Odra–Labe levnější?

Z pohledu výkonu námořní dopravy by lodě nepluly tak dlouhou vzdálenost, došlo by ke zkrácení, lze proto hovořit o úsporách. Z hlediska časového hovoříme o zkrácení v řádech dnů.

Při posuzování celkové výhodnosti dopravy je třeba uvažovat o tom, že dochází k dalším překládkám. Když lodě plují přímo do Německa, tam dojde k přeložení na drážní dopravu. Pokud bychom pluli přes Konstantu, tam dochází k dalším logistickým operacím. Finančně by tam byla úspora na zkrácení trasy lodí, nicméně došlo by k navýšení nákladů z hlediska logistických operací.

Jaké jsou tedy trendy v dopravě v současné době?

V současné době největší množství lodí putuje po moři prostřednictvím kontejnerových lodí z Číny, nicméně Čína delší dobu deklaruje, že by vybudovala Hedvábnou stezku, která by využívala několik dopravních módů. Hlavní by byla drážní doprava.

U drážní dopravy lze předpokládat její následné využívání. Pokud bude mít ten koridor pro vlaky z Číny dostatečnou kapacitu, tak ho budou dopravci využívat. Různé firmy už zkouší využívat vlaky z asijských zemí, když tam budou překonány nějaké drobné porodní potíže, tak budou tento způsob dopravy preferovat.

Zaplnil by se kanál, našel by si svoje zákazníky?

Domnívám si, že zákazníky by si našel, ale trend logistiky je soustředěn na rychlost. Ale zboží vhodného pro lodní dopravu není tolik, aby byl kanál plně využíván. Domnívám se, že v dnešní době firmy slyší na čas, ten je dominantní. Stačí se podívat na situaci, která je na kanálu Dunaj–Rýn–Mohan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...