Lednici i Valtice. Lichtenštejnové chtějí kromě pozemků také čtyři zámky a jeden hrad

Knížecí rodina Lichtenštejnů požaduje od českého státu vrácení pěti moravských hradů a zámků včetně Lednice a Valtic. Rod podal v prosinci žaloby u 26 okresních soudů kvůli nemovitostem a pozemkům, které stát získal na základě Benešových dekretů. Kromě Lednicko-valtického areálu jde i o hrad Šternberk a zámky v Bučovicích a Velkých Losinách.

Lednicko-valtický areál je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů v Česku. S rozlohou 161 kilometrů čtverečních je přesně tak velký jako Lichtenštejnsko. Právě pánové tohoto knížectví budovali areál plný zámků, parků a vodních ploch.

„Jsou to nejenom památky a nádherná krajina, díky nim tu vznikl i veškerý průmysl, založili železnici, továrny,“ řekla kastelánka zámku Lednice Ivana Holásková. Na Moravě knížecí rod sídlil už od 13. století. Jeho obraz se ale výrazně měnil.

„V 17. století byl velmi ponurý, Karel I. se podílel na konfiskacích. V 19. století Lichtenštejnové měli naopak na svých panstvích síť sociální služeb a byli velmi štědrými mecenáši,“ vysvětlil historik Michal Konečný. Přestože dnes více turistů míří právě do lednického zámku, jednou z hlavních rezidencí knížat byl až do roku 1938 zámek Valtice.

Nahrávám video

Knížecí rod připravily o majetky zejména Benešovy dekrety

Jenže první pozemková reforma a později Benešovy dekrety Lichtenštejny o rozsáhlý majetek na Moravě připravily. Podle jejich právních zástupců se na ně jako na občany neutrálního státu Lichtenštejnsko nemohly Benešovy dekrety vztahovat.

Vyjádření zástupce Nadace knížete z Lichtenštejna Michala Růžičky
Zdroj: ČT24

Nároky knížecí rodiny se netýkají majetku, který patří krajům, obcím, univerzitám nebo neziskovým organizacím, ani pozemků, na kterých stojí dálnice. Týkají se pouze majetku, který patří státu, tedy hradů a zámků pod správou Národního památkového ústavu.

„V případě, že by jejich majetky byly vráceny, tak si myslím, že by se k tomu Lichtenštejni postavili jako ke všem svým majetkům. Takže by se starali vzorně,“ svěřila se Holásková. Podobně spor vnímá i valtický kastelán Richard Svoboda. „Není žádný důvod k obavám, protože kdo zná stav lichtenštejnských sbírek ve Vaduzu a ve Vídni a kdo zná stav objektů, jak se o ně starají, tak obavy nemůže mít,“ řekl Svoboda.

Podle kastelánů ale budou soudy řešit žaloby až desítky let a od těch okresních se možná dostanou až k Evropskému soudu ve Štrasburku. „Myslím, že se to dostane k Ústavnímu soudu i k Evropskému soudu pro lidská práva. Celkově bych odhadl deset let, pokud to skutečně soudy budou řešit a nenastanou nějaká mezistátní bilaterální jednání,“ popsal právní historik Ondřej Horák.

Právě na mezinárodní půdě je podle něj pozice Lichtenštejnů silnější než v českém právním prostředí. „Domnívám se, že před českými soudy příliš velkou šanci nemají. Snad u Ústavního soudu, ale změna by mohla přijít na mezinárodní úrovni,“ uvedl Horák.

Kromě Lednicko-valtického areálu chce knížecí rod vrátit zámek Bučovice na Vyškovsku a dvě nemovitosti v Olomouckém kraji, a to zámek Velké Losiny v podhůří Jeseníků a hrad Šternberk. Domáhají se také zhruba 60 tisíc hektarů lesa. Přesný souhrnný soupis požadovaného majetku ale neexistuje.

S českým státem se soudily i další šlechtické rody

O svůj majetek v Česku nebojovali jen Lichtenštejnové. Mikulovský zámek, Kozí hrádek, ale i rozsáhlé pozemky chtěla získat zpátky do svého vlastnictví Mercedes Dietrichsteinová. Na rozdíl od jiných obdobných sporů vznesla požadavek až v roce 2005, tedy dávno po pádu komunismu. Následovalo několik žalob. K břeclavskému soudu přijela vyslechnout zamítavý verdikt až z Argentiny.

Podle soudu bylo zabavení majetku v souladu s Benešovými dekrety, a tedy podle práva. „Majetek byl konfiskován, protože otec paní žalobkyně byl německé národnosti,“ vysvětlil v minulosti právní zástupce Jihomoravského kraje Aleš Pejchal. V současné době se ještě soudí s radnicí Mikulova o vrácení zhruba 200 pozemků včetně známé Dietrichsteinské hrobky. Spor má řešit Nejvyšší soud v Brně.

Dědičky šlechtického rodu Salmů zase bojovaly o navrácení majetků svých předků od roku 1992. Zejména na Blanensku vlastnily lesy a zámky v celkové hodnotě několika miliard korun. Ani ony u soudu neuspěly. Důvod byl stejný, Benešovy dekrety.

Naopak některé majetky stát původním majitelům navrátil. Například zámky v brněnské Líšni, Brodku u Prostějova a v Jimramově u Nového Města na Moravě patří menšímu šlechtickému rodu Belcredi. Zámek v Boskovicích zas vlastní Mensdorffové. Turisté je stále můžou navštívit.

Soudních sporů kvůli skutečným nebo domnělým křivdám se v České republice odehrála řada. Podle Horáka je ale ten lichtenštejnský nejzajímavější. „Vlastně obě strany mají svým způsobem pravdu,“ řekl Horák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...