Místo města budují v některých částech Brna protipovodňovou ochranu developeři. Je to rychlejší

Chybějící protipovodňová opatření blokují výstavbu v záplavových oblastech v Brně. Bez ochrany kolem řek nemohou developeři v řadě lokalit stavět byty. Odmítavě se úřady kvůli nařízení ministerstva životního prostředí staví i k části projektů v už zastavěných částech města. S úpravami vodních toků někde proto začínají samotní investoři, jinde chystá projekty za miliardy magistrát.

Z původního domu v ulici Nové Sady zůstaly jen zbytky cihel. Už sedm let chce v proluce v centru Brna vybudovat soukromá firma moderní polyfunkční dům s ordinacemi, obchodem a byty. Zatím neúspěšně.

„Už jsme získali územní rozhodnutí, ale sousedé se proti stavbě dvakrát odvolali. Proinvestoval jsem milion korun za různé posudky na geologii i na odtokové poměry,“ popsal jednatel firmy Enesol Jan Sedláček.

Řeka Svratka je vzdálená 500 metrů a celé okolí dávno zastavěné. Adresa je přesto podle map ministerstva životního prostředí v oblasti středně ohrožené povodněmi, před kterými není chráněna. Krajští úředníci, kteří dodržování resortních předpisů spolu s městem hlídají, proto zatím stavbu zamítli.

„Stanovují takzvaná riziková povodňová území, ve kterých se nesmí zhodnocovat majetek. To znamená rekonstrukce, opravy, výstavba a tak dále,“ uvedla mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.

Developeři někde berou situaci do vlastních rukou

Chybějící protipovodňová opatření aktuálně neblokují jen projekty v zastavěných částech města. Developeři nemohou bytové domy realizovat ani na zelené louce. Někde proto berou situaci do vlastních rukou. Třeba kolem koryta Svratky v Komárově. Stavební firma chce kus od něj stavět byty. Než aby čekala na vypsání zakázky městem, pustila se do práce za 20 milionů sama.

„Musíme vybudovat protipovodňové valy a musíme vybudovat takzvané bermy, což je rozšíření řeky, kam se v případě přívalových dešťů nebo povodní voda rozlije. V Brně opravdu palčivě chybí byty,“ přiblížila výkonná ředitelka IMOS development Hana Vyplelová.

Město na ochranu proti povodním roky zapomínalo. Teď se snad blíží první z projektů za celkem 4,5 miliardy korun. „Na úseku řeky Svratky od zhruba Riviéry po most Uhelná. Když získáme stavební povolení zhruba v březnu, v dubnu, vypíšeme zakázku na realizaci a začít realizovat by se mělo na přelomu srpna a září,“ řekl náměstek primátorky města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL).

Bez rizika se tak kolem vody bude moci stavět v řádu let. Voda ze Svratky a Svitavy se tady naposledy rozlila před 13 lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...