Místo po žebříku vraty. Brno vybudovalo vstup do unikátního vodojemu pod Žlutým kopcem

Nový vchod do jednoho z vodojemů pod Žlutým kopcem nechalo postavit město Brno. Dosud byl do bývalého vodojemu vstup opatřený pouze poklopem a dolů se muselo po strmém žebříku. Namísto poklopu jsou tam nyní dvoukřídlá vrata. Jde o první krok města k budoucímu využití podzemních prostor, o které se v minulosti mimo jiné zajímaly filmové štáby.

Podzemní zásobníky vody se letos staly technickou památkou. Vybudování vstupu do klenutých prostor stálo 2,3 milionu korun. Momentálně se vedou jednání o převodu vodojemů pod Turistické a informační centrum města Brna a o možnostech jejich zpřístupnění pro veřejnost.

„Jedná se o zcela precizní stavební práci, cihly pro vodojem byly speciálně vyráběny tady v Brně a nejsou nijak upraveny, pouze dostatečně vypáleny. Celý vodojem je izolovaný půlmetrovou vrstvou bílého jílu, protože jiná izolace tehdy nebyla k dispozici,“ řekl odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda.

O prostory projevily zájem zahraniční filmové štáby, kvůli špatnému přístupu ale nakonec zvolily pro natáčení jiné místo. Atraktivní lokalita v minulosti lákala developery, Žlutý kopec totiž patří mezi nejlukrativnější adresy v Brně. Na místě vodojemu také magistrát zvažoval postavit podzemní garáže pro blízký Masarykův onkologický ústav. Později své plány ale změnil i díky zájmu filmových štábů.

Od wellness po lodičky

„Nabízí se mnoho možností, jak je využít. Podmínkou jakéhokoliv využití ale bylo vybudování plnohodnotného vstupu, i když ten bude i nadále sloužit jako vstup provozní,“ uvedl náměstek primátorky Oliver Pospíšil (ČSSD).

„Možnosti jsou obrovské. Od celoročního kluziště, protože ve vodojemech je stabilní teplota, přes wellness centrum až po vybudování přístavu s možností jízdy na loďkách,“ přiblížil Svoboda, který je iniciátorem zpřístupnění unikátních prostor pro veřejnost.

Pokud by se v budoucnu měl vodojem otevřít veřejnosti, postavil by se do něj další vstup ze strany od Tvrdého ulice, současný nový vstup by pak sloužil jako únikový východ.

Komplex tvoří tři podzemní nádrže, které jsou mimo provoz od roku 1997. Vybudovaný vstup vede do nejstarší a nejmenší z nich, cihlové nádrže z roku 1870 s rozlohou přibližně 45 krát 45 metrů a s výškou šest a půl metru. Druhý cihelný vodojem je větší, měří asi 40 krát 70 metrů a je vysoký sedm metrů, třetí vodojem tvoří dvě menší betonové nádrže vybudované na začátku 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...