Spolehlivost a rychlost má přednost před nízkou cenou. Vodní kanál by podle odborníka velké využití nenašel

V Česku prý není tolik zboží, jehož přeprava by nespěchala a mohlo by se tím pádem převážet po zvažovaném vodním kanálu Dunaj–Odra–Labe. V rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou to uvedl ředitel Svazu Spedice a logistiky. Podle něj je v Česku řada důležitějších staveb třeba na železnici. „Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že ekonomická výhodnost je až na posledním místě,“ varuje Petr Rožek.

Měl by podle vás stát investovat do kanálu Dunaj–Odra–Labe a tolik peněz?

Absolvoval Fakultu obchodní VŠE v Praze. Zaměřuje se především na námořní přepravu. Působil na vedoucích pozicích řady logistických firem. Naposledy vedl tuzemskou pobočku Eurogate Logistics. Výkonným ředitelem Svazu spedice a dopravy je od roku 2017. Má na starosti i sekci odborné výchovy.

Petr Rožek
Zdroj: ČT24

Já si to nemyslím. Předpokládám, že je tady řada dalších důležitějších staveb, jako například železnice. Já jsem ekonom, za slovem „výhodná“ vidím peníze, návratnost v reálném čase. Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že výhodnost je až na posledním místě.

Je reálné, že by ze středoevropských silnic zmizelo těch pět tisíc kamionů denně, tak jak počítá studie?

To číslo ukazuje, s jakými údaji pracovala ta studie, která chtěla kanál pochválit. Pět tisíc kamionů, to je sto tisíc tun zboží denně. Sto tisíc tun tak nespěchavého zboží není. Většina té přepravy jsou rychlé přepravy do přístavů a ty se na vodu nepustí.

Já vám řeknu jiné číslo. Ten kanál má být 400 kilometrů dlouhý. Do Hamburku je cesta poloviční a zboží tam jede čtyři až pět dnů. Zboží, které takto nepospíchá, ale v Evropě není. Ten kanál by byl využitelný na štěrky, stavební materiál, ale hotové zboží a polotovary ne. Myslím si, že je potřeba zpracovat studii o tom, které zboží se po kanále převážet dá.
Ta voda má ještě tu nepříjemnou vlastnost, že neteče všude a musí být také napojena na silniční dopravu.

Některé firmy, které vozí zboží po Labi, musely v minulosti čekat na jeho splavnost. Dá se zaručit, že bude kanál splavný?

Když naprší, tak určitě. Problém toho kanálu není v tom, jestli zboží bude, nebo nebude. Ale jestli bude kanál splavný. Vede přes vrchovinu a tam je vody málo. Přečerpáváním komor by vodu zajistit mohlo. Ta studie je na vodě, nebo spíš na suchu.

Kdyby se stavěla jen ta Dunajsko–Oderská větev, mělo by to význam?

Tak ta by asi smysl měla. Ta by sbírala obvod severní Moravy a naše cesta by se napojila na tu Dunajskou větev, ale tam je ještě méně vody než v Čechách.

Kam tedy ta logistika směřuje?

Zboží si svoji cestu najde. Když je jeden systém zvýhodněn, tak se tam zboží vrhá. Ale pokud máte přepravu levnou, ovšem pomalou, tak se to nevyplatí. Logistika bude nadále řešit otázku spolehlivosti a rychlosti než objemu a nízké ceny.

Jaké by podle Vás byly výhody a nevýhody kanálu?

Nevýhody – velká investiční náročnost, dlouhý investiční horizont a neznámá využitelnost z hlediska přírodních podmínek. Asi by se pozitivně změnilo klima, pro rekreaci by byl kanál vhodný, ale to nevidím důvod, proč investovat tolik peněz. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...