Tam, kde začaly české dějiny. Před 65 lety archeology nadchlo hradiště v Mikulčicích

Nahrávám video

Výročí 65 let od začátku archeologického výzkumu si připomínají v Mikulčicích. Na naléhání místního učitele tam 16. srpna 1954 poprvé přijel tehdejší šéf Archeologického ústavu Brno. Význam lokality rozpoznal hned. Navzdory tomu, že nálezy tehdy ležely doslova mezi bramborami na polích záhumenkářů.

V Mikulčicích strávila Blanka Kavánová celou svou profesní kariéru. Popisovala a třídila nálezy a pracovala i v terénu. „To je jedna z nejzajímavějších prací. Když se začnou čistit kostry, tak to člověk zapomene i obědvat,“ popsala vědecká pracovnice a bývalá zaměstnankyně Archeologického ústavu Akademie věd.

Během let terénních výzkumů jí rukama prošly nálezy, které viděly sluneční světlo naposledy v 8. nebo 9. století. Nebyla ale sama. Během šesti dekád pomáhala vědeckým pracovníkům i řada laických pomocníků.

Nahrávám video

Mezi nimi byly často i místní ženy, které pracovaly v zemědělském družstvu. „Ony chodily v nakasaných červených sukních. Náš technický personál jim začal říkat baby. My jsme to od nich přebrali, aniž bychom tomu přikládali nějaký hanlivý význam,“ svěřila se Kavánová.

Jako archeolog měl i Rostislav Skopal celý život základnu v Mikulčicích. Začínal v 60. letech a přesná místa jednotlivých výzkumů nosí v hlavě. Kromě vydaných knih a desítek let strávených archeologickou prací bude mít v jihomoravské obci ještě jednu hmotnou památku.

Jako výtvarník navrhl kruhové odlitky, které stavaři osadí do mostu spojujícího Mikulčice s Kopčany. Právě spojení obou velkomoravských lokalit má vedle další vědecké práce pomoct při zápisu území na seznam UNESCO.

Význam místa je podle vedoucího Památníku Velké Moravy Mikulčice Františka Synka nezpochybnitelný. „Je to doklad toho, že Velká Morava byla v základech českého státu,“ uvedl. Obyvatele z hradiště vyhnala řeka Morava a její pravidelné záplavy. Celá území pod loukami i v lužních lesích tak čekají na příští generace archeologů.

  • Jeho pozůstatky pochází z 8. a 9. století
  • Osídlená oblast dosahovala celkové rozlohy až 50 hektarů
  • Archeologové v ní objevili základy knížecího paláce, 12 kamenných kostelů, pozůstatky kůlových mostů a mohutného valu nebo pohřebiště s více než 2 a půl tisíci hroby
  • Ve velkomoravském hradu s rozsáhlým podhradím mohli působit i věrozvěstové Cyril a Metoděj
  • Označuje se jako místo počátku českých a slovenských národních dějin
  • Zdroj: Masarykovo muzeum v Hodoníně

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Tři obce na Brněnsku jsou bez pitné vody

Ve třech obcích na Brněnsku došla pitná voda. Domašov, Rudka a Říčky mají teď vodu odebírat z přistavených kontejnerů. Vyplývá to z oznámení Dobrovolného svazku obcí Domašovsko. Ten upozorňuje, že zásoby z kontejnerů je nutné převařit.
12:09Aktualizovánopřed 49 mminutami

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 18 hhodinami

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 21 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
1. 8. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Meloun osvěží, ve velkém množství ale může uškodit kardiakům

Vodní meloun je v létě osvěžující a řada lidí ho považuje za ideální svačinu. Lidi s onemocněním srdce ale může jeho nadměrná konzumace přivést i do nemocnice. Jejich organismus totiž nemusí zvládnout velké množství tekutin, které meloun obsahuje, upozorňuje internista. Doporučení, co jíst a pít v horkých dnech, vydal také Státní zdravotní ústav (SZÚ).
30. 7. 2026

Rodičům u dětských hřišť chybí toalety. Hygienické předpisy je ale nevyžadují

Brněnské městské části řeší stížnosti rodičů, kterým u dětských hřišť chybějí toalety. U některých mohou rodiny využít zázemí okolních podniků, jinde ale taková možnost není. V Brně-Kohoutovicích nechalo vedení městské části toaletu vybudovat při rekonstrukci hřiště. Vzniku dalších takových WC brání především náklady, chybějící kanalizace a obavy z vandalismu. Podobné je to i v jiných městech.
30. 7. 2026

Vohančice porazily sucho. Pomohly rybníky, tůně i tisíce stromů

Vohančice na Brněnsku dlouhodobě trápilo sucho, které omezovalo obyvatele i výstavbu. Obec proto proměnila 33 hektarů okolní krajiny, vysadila tisíce stromů a vybudovala rybník, tůně i další opatření pro zadržování vody. Projekt za osmdesát milionů korun podle starosty pomohl doplnit studny a zmírnil přehřívání vesnice.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.