Z Podzemní univerzity do čela JAMU. Petr Oslzlý slaví 75 let

V povědomí veřejnosti je divadelní dramaturg, scenárista a herec Petr Oslzlý, narozený 26. dubna 1945, nejvíce spojen s brněnským divadlem Husa na provázku. Na této scéně působil několik desítek let jako umělecký šéf, na inscenacích se podílel dramaturgicky i jako herec. Pět let také organizoval v Brně Podzemní univerzitu, pak začal přednášet sám. Od února 2018 je rektorem Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v Brně. Píše knihy o divadle a výtvarném umění.

„Divadlo jsem vnímal od počátku jako součást života, můj tatínek zakládal ochotnické divadlo v Prostějově. Divadlo je pro mě život, poprvé jsem stál na scéně v devíti letech v Prostějově jako pekařský učeň,“ vzpomínal Oslzlý pro Český rozhlas s tím, že původně chtěl být malířem a „cvičil si ruku podle Maxe Švabinského“.

Na památku 30 let Husy na provázku zasadil umělecký ředitel divadla Petr Oslzlý zlatou parketu do brněnského Domu umění
Zdroj: Ballon Mierny Otto/ČTK/Ballon Mierny Otto

Rodák z Konic vyrůstal v Prostějově. Jeho tatínek byl malý podnikatel, kožešník, který dodával své výrobky také mnoha známým evropským firmám, ale o tu svoji přišel v roce 1948. Tento rodinný původ byl důvodem, proč nesměl Oslzlý později studovat.

Vyučil se kovomodelářem, pak absolvoval Střední strojnickou školu, vystudoval Vysokou školu technickou v Brně a až teprve s krátkodobým uvolněním politických poměrů v roce 1968 mohl být přijat na brněnskou filozofickou fakultu na obory dějiny umění a divadelní věda.

Po příchodu do Brna se také stal jedním ze spolutvůrců experimentálního Divadla Quidam. Do Husy na provázku jej v roce 1972 vyslal Bořivoj Srba, zakladatel tohoto divadla. „Byl to pro mě životní dar,“ svěřil se Oslzlý.

Od počátků existence tohoto souboru spoluvytvářel jeho dramaturgii, v několika inscenacích si také zahrál. „Každou inscenací jsme hledali jakýsi nový výraz,“ uvedl. Ve druhé polovině 70. let a poté znovu mezi roky 1992 a 2001 byl také uměleckým šéfem divadla.

Bytové semináře přinesly svobodu, kterou univerzity postrádaly

Od poloviny 80. let organizoval Oslzlý s přáteli v Brně takzvanou Podzemní univerzitu, tajné bytové semináře převážně britských odborníků, kteří měli do Československa přinést to, o čem se tehdy na vysokých školách nemluvilo.

Původně se semináře orientovaly jen na filozofická témata, nakonec se ale rozšířily i na výtvarné umění, hudbu, literaturu a architekturu: „V sobotu byl vždycky seminář, který trval někdy sedm až devět hodin,“ uvedl Oslzlý s tím, že jej tyto přednášky donutily ve středním věku znovu a velice intenzivně studovat.

Odstupující rektor JAMU předal insignie svému nástupci Petru Oslzlému
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Což sám později zúročil při vlastním působení na vysokých školách od 90. let. V roce 1992 začal vyučovat na JAMU, profesorem byl jmenován v roce 2000. Na Divadelní fakultě JAMU a v Kabinetu divadelních studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity přednášel v oboru současného světového divadla, dramaturgie a autorské tvorby. Na začátku roku 2018 byl jmenován rektorem školy. V letech 1993 až 2018 byl také ředitelem Centra experimentálního divadla v Brně.

V listopadu 1989 stál Oslzlý u zrodu Občanského fóra, na počátku 90. let byl krátce poradcem prezidenta Václava Havla. „Politika byla tehdy nesporně vzrušující a zároveň obtížná. Chápal jsem ji jako poslání, ale nechtěl jsem v ní pokračovat,“ uvedl. Pozdější nabídky kandidatury do Senátu nebo práci v diplomacii odmítal. „Nejsem schopen vzdát se divadla,“ konstatoval před několika lety.

V roce 2016 mu ministr kultury Daniel Herman udělil Cenu Ministerstva kultury za celoživotní autorskou, dramaturgickou i organizační práci v oblasti alternativního a studiového divadla. Přispívá do domácích i zahraničních časopisů a podílel se na přípravě několika ročníků festivalu Divadlo v pohybu a dalších divadelních akcí.

Petr Oslzlý s Václavem Havlem, Alexandrem Dubčekem, Vladimírem Hanzlem a Ladislavem Adamcem při demonstraci na Letné 26. listopadu 1989
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...