Šlo o sebeobranu, konstatoval soud v případu smrti Roma u Brněnské přehrady. Muže zprostil obžaloby

Nahrávám video

Krajský soud v Brně v případu loňské smrti Roma, který zemřel po potyčce u Brněnské přehrady, zprostil muže původem z Ukrajiny Romana Rohozina obžaloby. Podle soudce jednal Rohozin v nutné sebeobraně. Vyhověl tak návrhu obhajoby. Verdikt není pravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu, aby zvážil případné odvolání. Původně požadoval pětiletý trest, při čtení závěrečné řeči změnil právní kvalifikaci na zabití. Soud případ nejdříve projednával jako vraždu. Rohozin vinu popřel. Případ loni v červnu vedl k napětí mezi Ukrajinci a Romy.

Soud vyhověl návrhu obhájce o zproštění viny. Nešlo podle něj o trestný čin, ale o nutnou sebeobranu, jak je popsána v trestním zákoníku. „Jednání, jak bylo prokázáno, nevykazuje znaky trestného činu. Skutek se stal jinak, než je popsáno v obžalobě,“ uvedla předsedkyně senátu Dita Řepková. „Je pravda, došlo k ublížení na zdraví a ke smrti mladého člověka. Je to neštěstí. Na druhou stranu nebudeme kriminalizovat jednání, které nějakým způsobem nevybočuje z toho, co nám zákon umožňuje považovat za nutnou obranu,“ dodala.

Vynesení rozsudku sledoval plný sál. Zájem dokonce přesáhl jeho kapacitu, vydávaly se proto vstupenky. Zájemci byli zejména z romské komunity, kteří s vynesením osvobozujícího rozsudku nesouhlasili. Již při čtení odůvodnění někteří diváci na protest odešli, verdikt označili za nespravedlivý. Romská komunita zvažuje protesty.

Původně čelil sedmatřicetiletý muž obžalobě z vraždy se sazbou až osmnáct let vězení. Později žalobce Petr Bejšovec změnil kvalifikaci na zabití a ublížení na zdraví. Rohozinův advokát však zpochybnil i to. „Bylo prokázáno, že Rohozin jednal adekvátně v sebeobraně proti třem útočníkům. Sami útočníci se před soudem k agresi přiznali, usilovali o život jiného člověka. Rohozin chtěl jít pryč, útočníci ale pokračovali dál. Neměl jinou možnost, než se bránit,“ uvedl obhájce.

Řekl, že obrana Rohozina byla přiměřená útokům a počtu útočníků. „Až v momentě, kdy pocítili bolest, útoky zastavili. Rohozin dál nepokračoval v útoku ani nepřešel k aktivnímu útoku,“ sdělil obhájce. Po vynesení rozsudku vyjádřil spokojenost, blíže však verdikt on ani jeho klient nekomentovali.

Obrana nožem byla nepřiměřená, argumentoval žalobce

Státní zástupce opíral své závěry o to, že muž k obraně použil nůž. „Obrana nesmí být intenzivnější než útok. Obránce použil prostředku silnějšího, než byl útok. K obraně použil způsob absolutně nepřiměřený, a to nůž. Nebyl vystaven fatálnímu útoku, který by ho ohrožoval na životě. Použití nože bylo nepřiměřené,“ uvedl žalobce.

Obžalovaný to odmítl. „Pokud bych měl jinou možnost a nikdo by mne nepronásledoval, pokud by mi dali jednu možnost utéct, a pokud by mne nezbili, kdy jsem málem omdlel, tato tragédie by nebyla,“ prohlásil v pátek Rohozin.

Souzený muž poblíž tramvajové zastávky podle obžaloby nožem napadl a zranil tři lidi, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel.

Že změnil kvalifikaci činu z vraždy na zabití, zdůvodnil Bejšovec tím, co se dozvěděl z výpovědí znalkyň z oboru psychiatrie a psychologie. „Dospěl jsem k závěru, že jsou naplněny podmínky pro to, že mohl jednat ve značném rozrušení a v obavách. To jsem akcentoval ve své závěrečné řeči a návrhu,“ uvedl.

Konflikt začal v tramvaji

Soud případ otevřel loni v polovině prosince, kdy vyslýchal Rohozina a oba poškozené. Rohozin tehdy uvedl, že jel s přáteli tramvají na ohňostroj na přehradu, skupinka jiných lidí ale začala v tramvaji hlučet. Pouštěli si podle něj hudbu, dělali hluk, houpali se na držadlech.

„Když už to bylo nesnesitelné, požádal jsem je, aby toho nechali,“ řekl tehdy obžalovaný. Následoval konflikt v tramvaji, kde na svoji adresu zaznamenal nadávky, následně konflikt po vystoupení z ní. Skupinka tří lidí jej pak podle jeho slov napadla, on vytáhl nůž, aby ho nechali na pokoji. S nožem prý švihal, řekl, že si ani nevšiml, že by někoho zasáhl.

Dva poškození, kteří tehdy před soudem vypovídali, k chování skupiny v tramvaji uvedli, že popíjeli, zpívali a Rohozin je okřikl a hrozil jim pěstí. „Jeli jsme šalinou, kouřili jsme, pouštěla se hudba, skupina asi patnácti až šestnácti. Pohádali jsme se tady s pánem, začal po nás řvát, ať přestaneme zpívat, začal na nás křičet. Pak jsme vystoupili, tam jsme pána napadli,“ popsal situaci jeden z poškozených.

Případem se zabýval i Městský soud v Brně, kdy oba muže, kteří byli při incidentu zraněni, potrestal za výtržnictví. Ve věci městský soud rozhodl neveřejně, vydal trestní příkaz, oba dostali podmíněné tresty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...