Podle průzkumu Národní centrály elektronizace zdravotnictví používají umělou inteligenci (AI) lékaři v každodenní praxi v řadě oborů. Pomáhá jim s rychlejší diagnostikou, léčbou, urychluje administrativu. Přesto stále vyvolává mnoho otázek ohledně jejího fungování, bezpečnosti, etiky a vlivu na pacienty i zdravotnický personál. Zvýšit důvěru v AI má nová metodika ministerstva zdravotnictví.
Ve Fakultní nemocnici Motol zabudovali umělou inteligenci do magnetické rezonance. Vyšetření je kvalitnější a rychlejší. „Sekvence trvá dvě minuty devatenáct sekund. Pokud bychom to dělali bez umělé inteligence, trvalo by to dvakrát déle,“ vysvětlil přednosta Kliniky zobrazovacích metod FN Motol Lukáš Lambert. Přístroj pracuje čtyřiadvacet hodin, sedm dnů v týdnu.
Nemocnice ovšem musejí také zvažovat, kolik systém stojí, aby se vyplatil. Podle přednosty kliniky Lamberta to nemusí zatím platit pro všechny metody. „Na magnetické rezonanci se investice vrátí poměrně brzy, protože provedeme víc vyšetření,“ vysvětlil.
Umělá inteligence navádí lékaře, na co by se měli v diagnóze zaměřit. Nepozná ale všechno. Že by z tohoto procesu vypadl lékař, zatím není možné. „Já se domnívám, že za mého života to určitě nebude. Myslím si, že ani v tomto století, ale můžu se mýlit,“ poznamenal přednosta kliniky.
Monitorovací systém EKG nebo avatar jako průvodce
Přístroje s umělou inteligencí používají i v dalších nemocnicích. Magnetickou rezonanci s AI mají i v menší nemocnici v Kyjově. Technologii, která je založena na systému umělé inteligence v kombinaci se strojovým čtením, aktivně využívá v administrativě už rok nemocnice v Kroměříži. Monitor s umělou inteligencí pomáhá s orientací pacientům a návštěvníkům Dětské nemocnice ve FN Brno.
Fakultní nemocnice v Ostravě ve spolupráci se start-upem Kardi AI využívá systém pro monitorování EKG, který dokáže v reálném čase detekovat srdeční abnormality a okamžitě informovat lékaře. Postup zvyšuje přesnost diagnostiky a umožňuje rychlejší reakci na potenciální zdravotní rizika. Za tento systém dostala nemocnice „českého digitálního Oscara“.
Držet tempo se světem
„Důležité v této oblasti je nezaspat na začátku a držet tempo nejen s Evropou, ale také světem, jako jsou třeba Spojené státy, Čína a další asijské země,“ řekl předseda České společnosti pro AI z FN Ostrava Ondřej Volný.
Ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl vidí v užití AI ve zdravotnictví velký potenciál. „Česko by si v umělé inteligenci mělo najít silné stránky a těm se věnovat,“ podotkl. Aktuálně AI využívá více než šedesát procent českých nemocnic. Potřeba je ale podle něj také zvýšit vzdělanost lidí a podpořit vědu a výzkum.
Umělá inteligence nabízí podle Národního centra elektronického zdravotnictví nové možnosti pro diagnostiku, léčbu, správu zdravotnických služeb a mnoho dalšího. Má potenciál výrazně zlepšit kvalitu zdravotní péče, zvýšit efektivitu a zkrátit dobu potřebnou k dosažení správných diagnostických a léčebných rozhodnutí. Vyvolává ale stále mnoho otázek ohledně jejího fungování a bezpečnosti. V sázce je totiž ochrana informací o pacientech a jejich léčbě, které nesmějí z nemocnic uniknout.
Ministerstvo proto připravuje metodiku, která má nemocnice povzbudit a ujistit, že postupují správně. „Chceme vykompenzovat určité nedostatky nebo nejistotu při snaze tyto kvalitní nástroje do nemocnice implementovat,“ sdělil šéf národního centra Petr Foltýn. Předpokladem umělé inteligence je podle něj to, že komunikuje s vnějším prostředím. Výpočetní výkon není skryt v dané aplikaci, ale v tom, že s daty pracuje mimo. Je tedy potřeba klást důraz na pravidla kyberbezpečnosti.
