Čeští geologové budou dohlížet na stěnu v Turówě. Má zabránit unikání vody

Nahrávám video

Data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském Dole Turów, bude posuzovat nově ustavená česká skupina hydrogeologů. Po jednání s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK) to v úterý oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

První shrnutí informací o ročním fungování stěny dostane česká strana koncem června. Posoudí je geologové, hydrogeologové ze státních ústavů a akademičtí pracovníci. Pracovní skupina potom bude pracovat kontinuálně, případně navrhne vylepšení stěny. Hladík ustavení skupiny vysvětlil tím, že je pro něj důležité mít v ruce kvalitní interpretaci informací.

Stěna je dlouhá dvanáct set metrů, hluboká asi sto padesát. Pokud to nebude stačit, musí ji polská strana prodloužit, případně prohloubit.

Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery data, která Česko během prvního roku fungování stěny dostalo, ukazují, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje. „Co se zatím projevilo, dává naději, že to může fungovat,“ uvedl.

Půta ustavení skupiny ocenil, na tiskové konferenci také podotkl, že Hladík plánuje výjezd do Polska, kde bude jednat s tamní ministryní o vydání starší sady dat o situaci na polské straně hranic. Tlumočit tam podle Půty má, že zadržování starších dat nepřispívá k pozitivnímu vnímání dohody českou veřejností.

Oba politici nicméně zdůraznili, že dohoda pomohla ke kontinuálnímu toku informací o stavu životního prostředí na hranici, data o podzemních vodách jsou poslední, u kterých mohou být pochybnosti. Hnědouhelný důl leží v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí, podle kritiků především ničí podzemní vody v okolí dolu.

„Lidé v obcích si stěžují, že jim chybí důkazy o tom, že je stěna účinná. Obávají se, že jim studny vyschnou dříve, než stihne kraj vybudovat nové vodovody, přivaděče a úpravny vody. O účinnosti stěny pochybují také nevládní ekologické organizace, podle kterých by bylo nejlepším řešením úplné zastavení těžby,“ přiblížila redaktorka ČT Jana Šrámková.

Polsko chce v Turówě těžit do roku 2044

Česko-polskou dohodu o řešení vlivu těžby v Dole Turów uzavřely vlády 3. února loňského roku. Polsko vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (přibližně 1,1 miliardy korun) a Praha stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.

Na záchranu vody už poslali Poláci Libereckému kraji bezmála devět set milionů korun a dalších 250 milionů dostal stát na dlouhodobý monitoring.

Letos na konci února povolila Varšava prodloužení těžby v dole do roku 2044. Ekologové s rozhodnutím nesouhlasí, protože podle nich vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) poskytuje úřad veřejnosti transparentně a podle zákona všechny dostupné informace, které od polské strany získává. Michal Pastvinský, ředitel zahraničního odboru MŽP a zmocněnec pro Dohodu o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v Dole Turów nedávno prohlásil, že polská strana své závazky plní, probíhá velmi intenzivní komunikace, díky čemuž má Česko konečně možnost téměř on-line monitorovat vliv těžby na životní prostředí.

Půta v úterý informoval, že těsně za státní hranicí letos začne růst val, který má zabránit pohledu na důl z Česka a chránit tak krajinný ráz. Z peněz, které dostal kraj na účet, bude letos zaplacena úpravna vod v Machníně u Liberce, odkud povedou přivaděče do dalších obcí. Do konce května kraj také rozhodne o první vlně podpory malých projektů financovaných z polských peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Liberecký kraj

Nelegální hřbitov domácích mazlíčků u Turnova musí zmizet

Přibližně stovka zvířecích hrobů vznikla během třiceti let v lese na okraji Turnova. Správce pozemků pietní místo dosud toleroval, kvůli jeho rozšiřování ale nařídil odstranit vše, co se nachází na povrchu. Ostatky zvířat mohou v zemi zůstat. Lhůtu stanovil do konce listopadu.
před 14 hhodinami

Rodičům u dětských hřišť chybí toalety. Hygienické předpisy je ale nevyžadují

Brněnské městské části řeší stížnosti rodičů, kterým u dětských hřišť chybějí toalety. U některých mohou rodiny využít zázemí okolních podniků, jinde ale taková možnost není. V Brně-Kohoutovicích nechalo vedení městské části toaletu vybudovat při rekonstrukci hřiště. Vzniku dalších takových WC brání především náklady, chybějící kanalizace a obavy z vandalismu. Podobné je to i v jiných městech.
30. 7. 2026

VideoSečteno: Liberecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 30. července se věnoval Libereckému kraji.
30. 7. 2026

Horská služba od začátku prázdnin zasahovala u více než pěti set případů. Nejvíc na Šumavě

Horská služba od začátku prázdnin zasahovala u 505 případů. Oproti stejnému období loni to je o čtyřicet zásahů více. Největší počet jich Horská služba eviduje na Šumavě. Z celkového počtu tam došlo k pětině incidentů. Informace České televizi potvrdil mluvčí Horské služby Marek Fryš.
25. 7. 2026

Po konci vládní regulace zdražuje hlavně nafta

Ceny pohonných hmot na některých čerpacích stanicích v Čechách a na Vysočině oproti pátku vzrostly. Nafta někde zdražila i o víc než tři koruny na litru. Na některých jihočeských pumpách se ceny od pátku nezměnily a v Liberci zůstaly stejné jako v neděli. Také v Karlovarském kraji se ceny paliv po skončení státní regulace měnily jen minimálně, zjistili zpravodajové ČT a agentury ČTK. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) zatím dopad konce regulace není tak silný, jak se očekávalo.
20. 7. 2026Aktualizováno20. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Český svaz ochránců přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Obce se obávají rozpadu Agentury pro sociální začleňování, poslaly dopis Babišovi

Zástupci obcí, ve kterých dlouhodobě řeší sociální problémy, se obrátili otrevřeným dopisem na premiéra Andreje Babiše (ANO). Upozorňují v něm na kritické dopady reorganizace Agentury pro sociální začleňování a žádají premiéra o jednání. Odborníci z Agentury pomáhali obcím především s řešením projektů souvisejících s bojem s chudobou, řešením patologických jevů nebo třeba začleňováním lidí z vyloučených lokalit zpět do života.
2. 7. 2026

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.