Lidé si připomněli justiční vraždu Milady Horákové a další oběti komunistické totality

Uplynulo 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové. Na oběti komunismu vzpomínali lidé po celé republice. Nejvíc pietních akcí se konalo v hlavním městě. Uskutečnily se například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni.

Spolu s Miladou Horákovou byli před 72 lety na Pankráci popraveni i právník Oldřich Pecl, štábní strážmistr SNB Jana Buchala a novinář Záviš Kalandra. Čtveřice byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena 8. června 1950.

„Scházíme se tu, abychom vzdali úctu těm, kteří položili životy a přišli o své osudy jen proto, že se odmítli smířit se zlem. Že odmítli tolerovat zlo,“ řekl na pietním shromáždění předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Zmínil nutnost boje proti zapomnění na oběti a zločiny totality.

V souvislosti s nynější válkou na Ukrajině pak řekl, že je důležité neodvracet zrak od ruské agrese a jejich dopadů v napadené zemi. „Jestli podlehneme svůdné tendenci starat se sami o sebe a starat se o to, co je nám bližší, zejména ve smyslu vzdálenosti, tak potom riskujeme, že ti, co přijdou po nás, budou litovat toho, že jsme nebyli schopni dívat se jinam,“ řekl politik.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zdůraznila, že jediným „proviněním“ doktorky Horákové a jejích údajných kompliců byla věrnost pravdě a demokratickým ideálům.

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) označil justiční vraždu Horákové za symbol toho nejkrutějšího, co v komunistech bylo. Podle Rakušana je také dnes nutné vidět, že totalita pořád existuje. A že silnější si myslí, že si může vzít slabší stát. „Pokud reakce nás tady v demokratickém světě nebude dost rázná a jasná, v té chvíli se historické hrůzy mohou opakovat,“ varoval Rakušan.

Na pietě také promluvil bývalý politický vězeň Luděk Šácha. Řekl, že někteří političtí vězni se v 60. letech a později sice dočkali amnestií, ale nelze navrátit násilím ukončené životy a zdraví zmařené vězením. V závěru pronesl modlitbu kardinál Dominik Duka a účastníci piety uctili oběti totality minutou ticha.

Další vzpomínkové akce

Z piet mimo hlavní město se konala například setkání v Malé pevnosti Terezín. Tam byla Horáková jako účastnice protinacistického odboje vězněna za druhé světové války. V Liberci se pak lidé odpoledne sešli u památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici.

Spolek Bez komunistů.cz večer pořádá setkání u pomníku Milady Horákové v pražské ulici Sněmovní. „Pieta bude zakončena světelným obrazem,“ řekl za spolek Petr Marek. Spolek v úterý také zorganizuje vycházku po místech spjatých s Miladou Horákovou a její rodinou. „Na Praze 2 se vydáme od kostela svaté Ludmily na náměstí Míru, kde Milada Horáková měla svatbu s Bohumilem Horákem,“ sdělil Marek. Jedna z dalších zastávek podle něj bude u budovy rozhlasu, kde Bohumil Horák koncem 30. let 20. století pracoval jako programový ředitel. Vycházka potrvá zhruba hodinu a půl.

Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein. Sama Horáková požádat odmítla.

Historik Petr Blažek k procesu s Miladou Horákovou
Zdroj: ČT24

Místo uložení ostatků není dosud známé

Místo uložení ostatků Horákové a Kalandry je dodnes neznámé. Urny s popelem Pecla a Buchala jsou podle badatelů v hromadném pohřebišti na motolském hřbitově v Praze. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených ale nastala až po roce 1989.

Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. Ten byl v pankrácké věznici popraven 17. listopadu 1960 v 27 letech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči zasahovali u požárů lesa na Šumavě a na Benešovsku

Požár přibližně šesti hektarů lesa a louky u šumavských Nezdic na Klatovsku se přestal šířit. Od 13. hodiny zde zasahovalo až 150 hasičů. Nyní už je požár téměř uhašen. Doutnající oheň a drobná ohniska bude ještě přes noc hlídat asi 30 převážně dobrovolných hasičů. Vrtulník Black Hawk, který čerpal vodu z Podhrázského rybníka, odletěl po 17:00 na jinou mimořádnou událost – na Benešovsko. Zde hasiči zasahují u požáru lesa a pole v Křečovicích, kde původně vyhlásili nejvyšší stupeň poplachu. Později ho snížili na třetí stupeň, kolem 19:00 na druhý a před 22:00 na první, základní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bosonohy chtějí kamiony krotit kamerami. Nezastaví je, vzkazují dopravci

Kvůli kolonám na dálnicích D1 a D2 projíždějí některé kamiony přes Brno-Bosonohy a další obce v okolí Brna. Městská část proto připravuje kamerový systém, který by umožnil řidiče kamionů, kteří projíždějí přes obytnou zónu, automaticky postihovat. Zatímco městská část a kraj upozorňují na negativní dopady zvýšeného provozu, autodopravci namítají, že kamery skutečný problém nevyřeší.
před 10 hhodinami

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Třem obcím na Brněnsku dočasně došla pitná voda

Ve třech obcích na Brněnsku došla v úterý ráno pitná voda. Původně měly být v Domašově, Rudkce a Říčkách přistaveny kontejnery s vodou, nakonec Vodárenská akciová společnost naplnila zcela prázdný vodojem. Dobrovolný svazek obcí (DSO) Domašovsko vyzývá obyvatele, aby spotřebu vody omezili.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

D8 má být chytřejší a bezpečnější

Silničáři na dálnici D8 mezi Novou Vsí na Mělnicku a Lovosicemi na Litoměřicku instalují nové technologie, které mají zvýšit bezpečnost cestování a urychlit reakci dispečerů na nehody. Takzvaná komunikační síť dálnice zajistí také rychlý přenos informací o počasí a stavu vozovky. Zároveň připraví úsek na zavedení takzvané chytré dálnice, která bude moci vysílat informace přímo do autonomních vozidel.
před 15 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 16 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 17 hhodinami

Demoliční firma by měla ve středu převzít vyhořelou budovu ve Zlíně

Vyhořelou výškovou budovu v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně plánuje společnost Cream, která ji vlastní a měla v ní i své sídlo, předat ve středu 5. srpna demoliční firmě Build Synergy. Ta by měla hlavní torzo zbourat do 25 pracovních dní. Využije k tomu především demoliční bagr, který bude pomocí hydraulických nůžek odshora rozebírat zničenou budovu.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.