Lidé zasažení tornádem by uvítali lepší komunikaci

Lidé zasažení tornádem na jihu Moravy před třemi lety podle studie nejvíce ocenili práci záchranných složek, uvítali by ale zlepšení komunikace. Jednu z klíčovou rolí sehráli dobrovolníci. Tornádo zasáhlo jih Moravy v červnu 2021.

Společnost SocioFaktor oslovila v dotazníkovém šetření bezmála tři sta domácností, které byly tornádem zasaženy. Výzkumníci uskutečnili i individuální rozhovory, zaměřili se na zpravodajství a obsah sociálních sítí v prvních měsících po tornádu. Cílem bylo mimo jiné zjistit, jaké formy pomoci byly poskytovány, jak je obyvatelé přijímali a hodnotili.

„Lidé zasažení tornádem nejvíce ocenili práci záchranných složek, tam, kde působili hasiči, tak hasičů, tam kde armáda, tak armády. Naopak uvítali by zlepšení informovanosti a komunikace,“ uvedl Ondřej Král. Z výzkumu také vyplynulo, že v prvních dnech po katastrofě sehráli klíčovou roli dobrovolníci, kteří poskytovali nezbytnou manuální pomoc při odklízení trosek a při opravách. Jejich koordinace podle výzkumu ale nebyla vždy optimální, což vedlo k problémům s ubytováním či stravováním.

Klíčová byla podle studie i informovanost obyvatelstva o dostupné pomoci, kdy koordinace a komunikace mezi poskytovateli pomoci a zasaženými domácnostmi byla leckdy nedostatečná.

Nahrávám video

Finanční pomoc

Důležitou roli sehrálo podle studie i rychlé poskytnutí finančních prostředků. Peněžní pomoc nabízenou spolupracujícími organizacemi podle výsledků studie využilo až devadesát procent lidí v zasažené oblasti. Stát, neziskové organizace i jednotlivci poskytli postiženým obcím a lidem finanční pomoc za miliardy korun. Jen prostřednictvím veřejných sbírek se podle studie vybralo více než 1,1 miliardy korun.

Z doporučení výzkumníků vyplynulo, že v případě události podobného rozsahu by měla především vzniknout dohoda zástupců neziskového sektoru, záchranných složek a starostů na rozdělení území, kde budou pomáhat, nebo činností na daném území. Součástí rozdělení území by také mělo být uskutečnění terénního šetření a sběru dat o zasažených domácnostech a distribuce informací a informačních materiálů zasaženým obyvatelům.

Dobrovolníci

Důležitá je také shoda na koordinačních schůzkách zástupců pomáhajících organizací a starostů postižených obcí. V případě dobrovolníků je pak třeba podle výzkumníků vytvořit registrační platformu, kdy by koordinace dobrovolníků měla být v rukou neziskových organizací.

„Doporučujeme rovněž to, aby všichni dobrovolníci byli řádně označeni, například páskou na zápěstí. Dobrovolníci na místě by také měli mít k dispozici pracovní ochranné pomůcky, například rukavice,“ dodal Král.

Tornádo zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko na konci června 2021. Bouře přinesla nezvykle velké kroupy a tornádo mělo rychlost kolem 300 kilometrů v hodině. Zemřelo šest lidí. Zničeno bylo kolem dvanácti set domů, z nichž asi dvě stě muselo být strženo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 2 hhodinami

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 4 hhodinami

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 6 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 9 hhodinami

Opravu Rudné ulice v Ostravě provází dopravní omezení

V Ostravě stavbaři opravují téměř šestikilometrový úsek Rudné ulice, která patří k nejvytíženějším silnicím v Moravskoslezském kraji. Oprava, která potrvá do 20. srpna, bude stát 155 milionů korun. Dělníci pracují v úseku od mimoúrovňového křížení Nad Porubkou po mimoúrovňový úsek Plzeňská.
před 9 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 16 hhodinami

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ji proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.