Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Nahrávám video

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.

Národní park Šumava navštíví ročně zhruba dva a půl milionu lidí. Zatímco centrální parkoviště na Modravě bývá téměř plné, na Zadních Paštích se za celé dopoledne objeví jen několik návštěvníků. Právě do takových oblastí chce vedení parku turisty více směřovat.

„Občas sem někdo přijede, projede si to na kole a také sem jezdí znalci, kteří mají rádi klid, krásnou přírodu a výhledy směrem k Srní nebo na Spálený vrch,“ řekl člen Informační a strážní služby NP Šumava Jan Schafhauser. Dalším méně vytíženým místem je údolí Křemelné u Prášil. Výletníci tam však musí počítat s tím, že most přes Křemelnou je uzavřený.

Nejnavštěvovanější místa národních parků

Fenomén takzvaného nadměrného turismu neboli overturismu se projevuje i v dalších národních parcích. „Typicky nejnavštěvovanější oblastí v Národním parku České Švýcarsko je Hřensko, kde se nacházejí oblíbené turistické cíle, jako jsou Pravčická brána a plavby na lodičkách v soutěskách říčky Kamenice,“ sdělil mluvčí parku Tomáš Salov. U těchto cílů zaznamenává správa parku statisíce návštěv ročně. Oblíbené turistické destinace se nacházejí také v okolí Jetřichovic, kde se návštěvnost pohybuje v řádu vyšších desítek tisíc lidí ročně.

Národní park Podyjí během roku navštíví bezmála půl milionu lidí. „Mezi nejvytíženější místa patří oblast Devíti mlýnů mezi Hnanicemi a Podmolím, tedy území zahrnující známou vinici Šobes a kaňon řeky Dyje v jejím okolí. Druhou nejčastěji navštěvovanou oblastí je okolí obce Čížov a území směrem k rakouskému městečku Hardegg,“ shrnul vedoucí odboru ochrany přírody NP Podyjí Zdeněk Mačát.

Nejnavštěvovanějšími lokalitami Krkonošského národního parku jsou podle jeho správy Sněžka, pramen Labe a Mumlavské vodopády v Harrachově. Mezi další masově vyhledávané cíle patří Černohorské rašeliniště, údolí Obří důl nebo Cesta česko-polského přátelství.

Informace o vytíženosti míst

S regulací návštěvnosti na frekventovaných místech mají pomoci také nové sčítače na vybraných parkovištích. Správa NP Šumava je už na řadě míst využívá. Zatím jde o interní data, která ukazují návštěvnost jednotlivých oblastí. Nově by se k těmto údajům měli dostat i návštěvníci. „Bude se sledovat vytíženost parkovišť a v reálném čase prostřednictvím webové platformy informovat veřejnost o tom, zda je parkoviště plné a jak rychle se zaplňuje,“ nastínil mluvčí šumavského NP Jan Dvořák.

„Ideální by bylo rozprostření návštěvníků v čase a prostoru. Aby přijížděli na jaře i na podzim, nejen o letních či zimních prázdninách. A prostorově pak každý, kdo nejde na Sněžku, ale projde se třeba kolem Albeřic, Strážného, Poniklé, je pro přírodu dobře,“ míní mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Před několika lety zavedla správa tohoto národního parku telematický monitorovací systém. Ten pomáhá efektivněji kontrolovat dodržování pravidel pro vjezdy do parku a ochranu nejcennějších oblastí. Systém funguje na principu kamer, které zaznamenávají pouze registrační značky vozidel. V polovině letošního května nově správa KRNAP nainstalovala kameru pod Lesní boudou nad Pecí pod Sněžkou. „V současné době je v provozu deset kamer. V budoucnu by měly celý národní park strážit tři desítky těchto zařízení,“ nastínil Drahný.

Správa Národního parku České Švýcarsko považuje za účinný nástroj také informování návštěvníků o termínech a časech, kdy typicky dochází k návštěvnickým špičkám, a o místech, kde je návštěvnost naopak nižší. „Výletník se pak může sám rozhodnout, jestli se k jím zvolenému cíli vydá ve vytíženém termínu, nebo si itinerář upraví tak, aby na cestu vyrazil v klidnější době,“ přiblížil Salov.

„Snažíme se předcházet hromadění lidí na nejvytíženějších místech tím, že návštěvníkům pomáháme vybírat lokality i mimo území národního parku, kde si přírodu užijí v souladu se svým očekáváním,“ poznamenal Mačát z NP Podyjí.

Vzdělávání veřejnosti

Podle správců parků však není hlavním problémem ani tak absolutní počet návštěvníků jako spíše skutečnost, že část z nich nerespektuje pravidla ochrany přírody. Ti neukáznění se pohybují mimo značené cesty, táboří na nepovolených místech, ruší zvěř, vstupují do jádrových území nebo nechávají volně pobíhat psy.

Kvůli nárůstu turismu proto začaly správy parků v rámci projektu Zodpovědně do přírody věnovat větší pozornost vzdělávání veřejnosti. „Zájemce vezmeme na komentované vycházky do přírody, aby viděli, co je předmětem ochrany,“ vysvětlil mluvčí NP Šumava Dvořák.

Národní parky pro návštěvníky připravily dva dny věnované vzdělávání a ukázkám práce jejich správ. První Den národních parků se uskutečnil během posledního květnového víkendu, další je naplánován na září. „S těmito akcemi se budou moci návštěvníci setkávat i v následujících letech. V rámci projektu Zodpovědně do přírody se uskuteční také další menší akce zaměřené na jednotlivá témata, vzdělávání veřejnosti i její zapojení do ochrany přírody prostřednictvím dobrovolnictví,“ vypočítal Mačát.

Na projektu Zodpovědně do přírody se podílejí také Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci. Mezinárodním partnerem a inspirací je Schweizerischer Nationalpark, který byl založen v roce 1914 a je nejstarším národním parkem ve střední Evropě. Projekt podporuje Program švýcarsko-české spolupráce prostřednictvím dotačního programu Udržitelný turismus a posílení biodiverzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
včera v 15:06

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
včera v 11:58

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.