Narušitele jsme byli připraveni sestřelit, vzpomíná na letectvo 50. let bývalý pilot

Kdyby byl Jan Vazač o něco starší, možná by se stal pilotem RAF a bojoval po boku britských letců ve druhé světové válce. Do kabiny letadla se ale posadil až po válce a jeho úkolem bylo zasáhnout proti případným „narušitelům“ československého vzdušného prostoru, ať už by šlo o Němce, nebo Američany. Na rozdíl od kolegy Jaroslava Šrámka ostré náboje nikdy nepoužil.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Jan Vazač se narodil v září 1930 v Českých Budějovicích, kde za druhé světové války prožil jako kluk i velké bombardování města.

Válečné zážitky ho neodradily, naopak v něm posílily touhu létat. Dva roky po válce si udělal plachtařský kurz a o další dva roky později nastoupil na dvouletý výcvik do vojenské letecké akademie v Hradci Králové.

„Messerschmitt 109, to byla stíhačka, na které jsme se vycvičili. Byla to kořistní letadla, Messerschmitty nebo Arada. Leckde se povalovaly po letištích zralé do sběru, nicméně se daly do továren a zrenovovaly se,“ vysvětluje Jan Vazač při návštěvě leteckého muzea.

„Mně bylo dopřáno, že jsem v letech 1954 až 1955 sloužil v Budějovicích u pluku, kde jsme měli ostrou bojovou pohotovost. V době zuřící studené vánky jsme seděli v hotovosti číslo jedna, to znamená přivázaní, kompletně vybavení. Norma na start byla tuším tři minuty,“ vzpomíná. Létali podél československo-rakouských a německých hranic, obvykle v reakci na to, že se tam objevil nějaký cíl, který mohl vzdušný prostor narušit. „Měli jsme nabité zbraně. Náboje ve třiadvacítce a náboje v sedmatřicítce. (Kamarád) Šrámek použil i tu sedmatřicítku,“ ukazuje zbraně pamětník.

Nahrávám video

Šrámek sestřelil Američana

Jaroslav Šrámek byl prvním a jediným pilotem československého letectva, který v roce 1953 sestřelil americké proudové letadlo. Pilot se stihl už nad německým územím katapultovat a přežil. Jan Vazač byl Šrámkův spolubydlící, o události prý nikdy nemluvili.

„Využilo se k propagandě, jak nám narušují vzdušný prostor. Samozřejmě jako pilot vím, že i my jsme se dostali do Německa. Když jste odbočili ve vzduchu místo doleva doprava, tak jste byli za hranicemi,“ říká.

Nábor nezkušených, mladých lidí

Armáda chtěla po válce vybudovat silné letectvo, a tak naverbovala stovku mladých lidí, kteří prošli zrychlenou výukou a výcvikem. Mnozí za to ale zaplatili životem. „Vidím to jako veliký hřích na mladých českých lidech. Šestnáct procent jich zahynulo a šestnáct procent muselo bojovat o život. Například vystřelovací sedačka Migu-15, na kterém jsem létal, umožňovala bezpečné opuštění letounu ve výšce dva tisíce metrů. Pod tisíc metrů to bylo smrtelné,“ vysvětluje.

I Jan Vazač se dostal do dramatické situace, ještě v německém letadle Arado. „Létal jsem jako instruktor vzadu. Měli jsme problém a museli se katapultovat. Při vyskočení jsem byl zachycen výškovkou. Roztočil jsem se a padal dolů,“ popisuje. Přežil se zlomenými žebry a vyraženým dechem.

Nestačí bombu shodit, ale i odlétnout

Další vojenské letecké vzdělání získal na tehdejší Vojenské technické akademii Antonína Zápotockého v Brně. „Psal jsem diplomovou práci na téma 'Shoz atomové pumy na nepřátelské letiště' a k tomu teoretické pojednání. Bylo totiž důležité nejen bombu shodit, ale také bezpečně odlétnout,“ vysvětluje.

„Intenzivní politická výchova, dohled vojenské policie… Musel jsem vstoupit do strany,“ poznamenává pamětník.

Ze zdravotních důvodů v roce 1962 u letectva skončil. U armády ještě několik let zůstal a věnoval se výpočetní technice. Nakonec odešel do civilu. Od vzpomínek na létání se ale nikdy úplně odstřihnout nedokázal. „Dneska bych mladým mužům, kteří se ucházejí o službu v letectvu, vzkázal, že je to svým způsobem řehole, je to náročné, člověka to pohltí celého, ale stojí to za to,“ uzavírá bývalý letec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 33 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračuje. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejtepleji bylo ve Strážnici na Hodonínsku. Teplotní rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle meteorologů mělo být ještě tepleji.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 2 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 5 hhodinami

Opravu Rudné ulice v Ostravě provází dopravní omezení

V Ostravě stavbaři opravují téměř šestikilometrový úsek Rudné ulice, která patří k nejvytíženějším silnicím v Moravskoslezském kraji. Oprava, která potrvá do 20. srpna, bude stát 155 milionů korun. Dělníci pracují v úseku od mimoúrovňového křížení Nad Porubkou po mimoúrovňový úsek Plzeňská.
před 6 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 12 hhodinami

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ji proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 13 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.