Obce na Karvinsku chtějí po státu, aby prověřil podmínky pro vybudování průmyslové zóny v Dolní Lutyni

Nahrávám video

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Území, kde by měla průmyslová zóna vzniknout, se nachází mezi Dolní Lutyní a její místní částí Věřňovice v těsné blízkosti polské hranice a v sousedství chráněné přírodní oblasti. Krajští zastupitelé ve čtvrtek rozhodli o přípravě aktualizace zásad územního rozvoje, která proměnu lokality v rozvojovou zónu umožní.

Vláda už ve středu schválila zahájení přípravy ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno zatím nezveřejnila. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za dvě stě miliard korun. Práci by tam mohlo dostat až sedm tisíc lidí.

„První otázka je, jestli to území vůbec je vhodné pro nějaký průmyslový park. Na to by měli odpovědět co nejdříve,“ řekl starosta Dolní Lutyně.

V minulosti se tento prostor zvažoval pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala jinde. Vícha řekl, že od té doby se dělalo prakticky vše pro to, aby tam žádná průmyslová zóna nevznikla, zmizelo to z územního plánu a stát už například prodal část pozemků, které v lokalitě vlastnil.

Otázka životního prostředí

„Je to zelená plocha a my na zelené ploše najednou budujeme, zastavujeme to nějakou fabrikou. Dvacet roků se snažíme o něco a teď se to úplně mění. Pro mě je to strašně nepříjemné, jak to občanům vůbec vysvětlit,“ sdělil Buzek.

Hlavní problémy, které s případnou výstavbou zóny souvisí, jsou podle starostů čtyři. První se týká životního prostředí. „Je tam zemědělský půdní fond, jsou tam lesy, je tam nadregionální biokoridor,“ upozornil Vícha.

Druhá otázka souvisí s povodňovou situací, protože jde o záplavové území. „Momentálně by se tam nemohlo nic stavět. Takže je třeba zvážit, jaká protipovodňová opatření by bylo třeba udělat, aby tam vůbec investor mohl stavět, aby to nezhoršilo podmínky v okolí, protože v okolí jsou Věřňovice a Nová Ves,“ řekl Vícha.

Třetí záležitost se týká dopravy, jak v době stavby, tak zejména po spuštění provozu v zóně. „Dopravní zátěž by byla velká. Roky usilujeme o obchvat Skřečoně, Dolní Lutyně a Dětmarovic, silnici I/67, a stát je liknavý, nic v té věci nedělá. A teď najednou pro cizího investora by to chtěl postavit,“ konstatoval bohumínský starosta.

Přínos pro region, negativa pro obyvatele

Dalším bodem je sociální otázka. „Jaký bude typický zaměstnanec tohoto zatím neznámého investora? Bude to kvalifikovaná pracovní síla, které se už teď nedostává stávajícím podnikům, nebo naopak nekvalifikovaná pracovní síla, která tady bude v noci pobývat po ubytovnách a dělat nepořádek?“ tázal se Vícha. Dodal, že i na tyto otázky by měl stát odpovědět.

Postoj starostů okolních obcí je ale podle něj neutrální. Vnímají, že by strategický investor byl pro kraj přínosem, na prvním místě by však měli být obyvatelé, kteří v místě žijí. „Chceme, aby byly zodpovězeny a vyřešeny všechny otázky, než bude možné přistoupit k investici. Já osobně si myslím, že překonat je bude velmi těžké,“ míní Vícha.

Buzek řekl, že zatím o celé věci mají velmi málo informací, a i proto v obci momentálně převažují negativa. „Určitě tato věc rozdělí občany ve vesnici,“ myslí si. Lidé jsou podle něj nervózní a proti zóně už vznikla petice. „Budeme rádi, když by někdo přijel, komunikoval s občany a vysvětloval. Ale zase chápu, že pokud není investor známý, není území připravené, tak je to zbytečné,“ dodal Buzek.

Nejhorší dopad by podle starosty Dolní Lutyně měla výstavba na obyvatele Věřňovic, ze kterých by se v podstatě stal ostrov. Z jedné strany mají hraniční řeku Olši, z další dálnici, na třetí straně má vzniknout vysokorychlostní trať a na poslední straně by byla průmyslová zóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 12 mminutami

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...