Obcím chybí krizové plány, lidé musí podle americké lektorky vědět, co mají při tornádu dělat

„Lidé jsou vyděšení. Ta připomínka je neustále živá a bouřky jsou věc, kterou lidé snášejí velmi špatně. Bude trvat, než se jim to podaří dostat z hlavy. Dřív nikdo bouřku neřešil a zmokl, dnes se lidé utíkají schovat,“ řekl Marek Košut (TOP 09), starosta Moravské Nové Vsi, kterou se přesně před rokem prohnalo pustošivé tornádo. 

Nyní obec zorganizovala seminář Jak přežít tornádo s odbornou lektorkou z USA Cecilií Rokusek. „Lidé v obci byli překvapení, že přišlo tornádo. Ani města nebyla připravena na takovou situaci. Myslím, že obce musí vytvořit krizové havarijní plány, vzniknout by měly i pro celý region. Každý musí znát havarijní plán a vědět, co dělat, když tornádo přijde. Aby lidé například vědeli, že mají jít do sklepa a nestát u oken. To bylo nejhorší, co mohli udělat,“ řekla lektorka.

Košut připomněl, že zpočátku chyběly v zasažených oblastech komunikační prostředky. „Týden jsme byli naprosto odstřiženi od jakékoliv komunikace. Mobilní telefony nefungovaly, internetové spojení také ne,“ vzpomínal.

Nová povinnost pro starosty

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je potřeba se zamyslet nad tím, jak funguje systém včasného varování, jak jsou zpracovávaná data od hydrometeorologického ústavu a podobně.

„Je potřeba si včasně identifikovat varování na úrovni mezi krajem a jednotlivými obcemi, zda jsou informace předávané. Z vlastní zkušenosti vím, že když jsme jako obec s rozšířenou působností dělali krizové bezpečnostní školení, přijela třetina starostů,“ řekl v Moravské Nové Vsi s tím, že právě to by chtěl změnit.

Rakušan se domnívá, že pokud bude krizová legislativa modernější, nebude v některých situacích potřeba využívat nouzový stav, neboť bude existovat více úrovní krizového řízení.

Centra bezpečí po celé zemi

„Viděl bych jako povinnost starostů po nástupu do funkce projít velmi podrobným školením krizového managementu, aby věděli, kam volat, co dělat,“ řekl sám ministr, jenž má zkušenost s řízením města coby dlouholetý starosta Kolína. Povinnost pro starosty chce zabudovat právě do krizové legislativy.

Dále by chtěl zlepšit připravenost obyvatel na krizové situace. „V Karlovarském kraji je centrum bezpečí, kterým prochází mládež a dospělí a učí se reagovat na krizové situace. My bychom chtěli projekt po celé České republice, kde by bylo čtyři pět center, aby lidé přívětivým způsobem procházeli krizovou přípravou,“ uvedl Rakušan.

Řekl, že ministerstvo na zjednodušení krizové legislativy pracuje, má být hotové do konce roku 2023. Vzniknou takzvané checklisty, na kterých budou mít starostové napsáno, co mají v krizové situaci (jako jsou povodně, tornádo nebo epidemie) dělat v prvních deseti minutách, v první hodině, v prvním dni.

„Na to pak mohou navazovat dlouhé plány a konzultace například s hasiči. Checklist ale bude obsahovat prvních pět deset kroků, které potřebuje člověk vědět v krizi,“ dodal Rakušan.

Ministr nicméně ocenil nasazení pracovníků integrovaného záchranného systému poté, co oblast zasáhlo tornádo. Podle něj pomohli nejen fyzicky v terénu, ale také místním psychologicky.

Tornádo o rychlosti více než 300 kilometrů za hodinu se Břeclavskem a Hodonínskem prohnalo přesně před rokem. Nejvíce zasáhlo Hrušky a Moravskou Novou Ves na Břeclavsku, Mikulčice a Lužice na Hodonínsku a hodonínskou část Pánov. Zemřelo šest lidí, zničeno bylo dvanáct set domů a dvě stovky z nich musely k zemi.