Oprava Prašné brány se posouvá o rok. Praha ji chce předat jinému správci

Oprava Prašné brány v Praze se podruhé posouvá, a to na rok 2021. Muzeum hlavního města totiž pozastavilo na zbytek letošního roku rekonstrukci této významné středověké památky. Důvodem je změna správce věže. Její zřizovatel, pražský magistrát, se ji od ledna 2021 chystá svěřit společnosti Prague City Tourism (PCT). Stejný osud možná čeká i Petřín nebo věže Karlova mostu. České televizi to potvrdil Tadeáš Provazník z Magistrátu hlavního města Prahy.

„Pozastavili jsme přípravné práce pro realizaci první etapy pro rok 2020,“ uvedla pro ČT ředitelka muzea Zuzana Strnadová. Během ní měl být například očištěn plášť věže nebo posílena nosnost podlah. „Nevíme, zda bude zřizovatel pokračovat v nastaveném plánu, či nikoliv, proto letos jen doběhnou již zasmluvněné přípravné služby a pak věž i s potřebnou dokumentací předáme,“ dodala Strnadová. Podle muzea jde o největší rekonstrukci věže od 19. století.

Změna správce se možná bude týkat i obou mosteckých věží, svatomikulášské zvonice či Petřína. „S čím já jsem obeznámen, tak se nejedná o všechny věže,“ sdělil ČT ředitel Prague City Tourism Petr Slepička s tím, že v průběhu roku magistrát rozhodne, které věže od příštího roku převezmou. „Já osobně tento krok kvituji. V žádném případě si nemyslím, že by muzeum s objekty nakládalo nesprávně, jen máme jiné možnosti a tím i potenciál,“ dodal Slepička.

S tím však muzeum nesouhlasí. „My budujeme dlouhodobou koncepci a staráme se o věže především z památkového hlediska. Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsme věže dostali, mi to přijde jako holý nerozum,“ uvedl kurátor památkově chráněných objektů muzea Karel Kučera.

Důvodem změny správce můžou být finance

PCT (bývalá Pražská informační služba) přitom věže už dříve spravovala, a to do doby, než je v roce 2009 převzala soukromá společnost Víta Bárty ABL. Roku 2012 je magistrát předal právě Muzeu hlavního města Prahy. V červnu 2020 se však z příspěvkové organizace PCT stane akciová společnost a to je podle některých důvod, proč chce věže zpět.

„Aby mohli fungovat jako akciovka, tak potřebují financování, a to by jim měly zajistit právě pražské věže,“ domnívá se náměstkyně ředitelky muzea Olga Šámalová. „Předpokládám ale, že město řídí odborníci, kteří vědí, co dělají,“ dodává.

Tuto argumentaci nepovažuje PCT za relevantní. „Absolutně to není pravda. Nejde o finance, ale o to, že jako akciová společnost budeme mít větší možnosti v rámci nakládání s objektem. Místo příspěvku od města si od nás město služby objedná a poté proplatí na základě následné fakturace. Budeme tak moct na místě třeba uspořádat jednu velkou akci a další půlrok jet klidně ve ztrátovém režimu. To bychom jako příspěvková organizace nemohli. Kvůli množství peněz to ale opravdu není,“ reagoval Slepička.

Prašná brána vznikla na místě starších bran v opevnění Starého Města. Nová stavba měla jednak reprezentační účel jako vstup do města, sloužila ale také jako mýtnice. Současný název získala až později, kdy sloužila jako sklad střelného prachu. V 18. století byla těžce poškozena, když během sedmileté války obléhali Prahu Prusové. Svou dnešní novogotickou podobu získala v letech 1878–1886 podle architekta Josefa Mockera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 7 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
1. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.