Ostrava koupí haldu Ema. Pětimilionovou investici zdůvodňuje obavou ze spekulantů

Nahrávám video

Ostravská halda Ema, která je oblíbenou turistickou atrakcí, přejde do majetku města. To zaplatí za více než 31 hektarů pozemků přes pět milionů korun. Město slibuje lokalitu lépe zpřístupnit a udržovat. Do plánů města ale bude promlouvat stát prostřednictvím báňského úřadu i podniku Diamo. Halda je navíc památkově chráněná.

Pětimilionovou investici do koupi haldy Ema zdůvodňuje vedení Ostravy snahou zabránit odkoupení pozemků spekulanty. „Dostali jsme informaci, že by se pozemky mohly ocitnout na volném trhu. Chtěli jsme zabránit tomu, aby spekulanti nezačali vykupovat lokalitu po menších částech. Tím by se v budoucnu zabránilo scelení a možnému využití do budoucna,“ uvedl ostravský primátor Tomáš Macura (ANO).

Na kopec ve výšce 315 metrů nad mořem, který vznikl zhruba z 28 milionů tun uhlí a nepotřebné hlušiny z těžby, vedou dvě turistické trasy. Radnice by chtěla oblast zpřístupnit ještě více. „Rozhodně nemáme v plánu žádný lunapark, ale důstojné místo, které bude reflektovat hornickou historii. To znamená pravděpodobně naučná stezka,“ přiblížil Macura.

Dodal, že přesnou podobu bude muset město dohodnout s Diamem, které je správcem úložiště odpadu, jímž halda formálně je, a s báňským úřadem.

Zatím naučnou stezku na haldě nahrazují průvodci, kteří návštěvníkům nastíní průmyslovou minulost lokality. Neboť v době, kdy se pod Ostravou ještě těžilo, měla halda Ema daleko k nynější klidné výletní lokalitě, kterou lidé vyhledávají díky vynikajícím výhledům na město, ale i Beskydy a Jeseníky.

„Většinou na vrcholky vedly pásové dopravníky směrem od šachet nebo přístupových bodů. Důlní vozíky přivezly materiál k dopravníku, dopravník byl postaven zešikma na haldy, vyvážel materiál nahoru, nahoře byly další koleje, které rozvážely materiál po haldě, anebo se sypalo rovnou na vrchol na jeden bod,“ přiblížil rušný vznik haldy jeden z průvodců Jan Lenart z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Haldu tvoří přibližně 28 milionů tun vytěženého materiálu. Je termicky aktivní, což znamená, že materiál, z něhož je vytvořena, pod povrchem stále ještě hoří. Proto už Ema přišla kvůli prohořívání zhruba o osm metrů své výšky a nadále se bude zmenšovat.

Teploty uvnitř dosahují až patnáct set stupňů Celsia. Díky tomu dochází k tvorbě vzácných nerostů – porcelanitů a jaspisů. Na jejím povrchu lze spatřit vyvěrající obláčky plynů, metanu a oxidu siřičitého, provázené typickým zápachem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 4 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...